Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Hlavní úsilí nepřítel soustředil na útočné operace ve směru na Kupjansk, Lyman, Bachmut, Avdijivku a Šachtarsk,“ uvádí ukrajinské velení. Mezi místy, kde ruské útoky neuspěly, zmiňuje obce v Chersonské oblasti na jihu země a v Donbasu na východě, včetně Bachmutu a Vuhledaru.
Od počátku války Rusko podle ukrajinského generálního štábu ztratilo 141 260 vojáků. Tvrzení stran o způsobených ztrátách však obvykle ve válečném konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
ISW upozorňuje, že podle ukrajinských představitelů je cílem ruských vojsk dobýt Bachmut před 24. únorem, kdy uplyne první výročí rozpoutání války. To by však vyžadovalo výrazně rychlejší postup, než jaké bylo tempo v posledních měsících. Bližší realitě se expertům zdá pragmatický odhad šéfa ruských žoldnéřů Jevgenije Prigožina, že jeho bojovníci obklíčí Bachmut do března či dubna.
Ruská vojska postup u Bachmutu zřejmě neurychlí a svého cíle do 24. února dosáhnou sotva, míní ISW. Institut odhadl, že Kreml by nicméně mohl k výročí války podniknout další vlnu vzdušných a raketových útoků zaměřených na civilní objekty po celé Ukrajině, protože skutečné vojenské úspěchy se ruským silám na Ukrajině stále vyhýbají.
Britská vojenská rozvědka v pravidelném přehledu upozornila na vysoký podíl zabitých vojáků v celkových ruských ztrátách ve válce proti Ukrajině. Ozbrojené síly a Wagnerova žoldnéřská skupina pravděpodobně od začátku války přišly o 175 až 200 tisíc lidí, včetně přibližně 40 až 60 tisíc zabitých. Ruské ztráty znatelně vzrostly od loňského září, kdy Moskva vyhlásila „částečnou“ mobilizaci.
„Podle moderních měřítek tato čísla představují vysoký poměr zabitých v porovnání s počtem zraněných. Skoro určitě to souvisí s mimořádně primitivním stavem zdravotnické péče u většiny (ruských) ozbrojených sil,“ usoudili britští zpravodajci. Většinu ruských ztrát má podle nich nejspíše na svědomí ukrajinské dělostřelectvo. A mezi trestanci, naverbovanými do Wagnerovy skupiny, úroveň ztrát dosahuje až 50 procent.
Latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine - 17 February 2023
Find out more about the UK government's response: https://t.co/79EeudgP5j
#StandWithUkraine https://t.co/XHzsXcaPNB
Rusové mění taktiku
Rusko změnilo taktiku útoků ze vzduchu, aby obelhalo ukrajinskou protivzdušnou obranu, přičemž používá střely bez výbušných hlavic a balóny, řekl v rozhovoru s agenturou AP poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Střely podle něj slouží jako návnady, které mají zahltit ukrajinský systém protivzdušné obrany tím, že představují velké množství cílů.
„Chtějí přetížit náš protivzdušný systém, aby získali další šanci zasáhnout zařízení infrastruktury,“ řekl Podoljak a dodal, že ukrajinská protivzdušná obrana se této výzvě přizpůsobuje. Podle prezidentského poradce se Rusko potýká s „vyčerpáním raket“ a jejich nedostatek ho nutí ke změně taktiky. Míchá starší střely ze sovětské éry s „novými střelami, které mají určitou hodnotu“, uvedl poradce šéfa prezidentské kanceláře.
Rusko zintenzivnilo své vzdušné útoky na Ukrajinu loni v říjnu a při masivních úderech vysílá na území svého souseda střely a útočné drony, kterými se snaží vyřadit dodávky elektřiny a další nezbytnou infrastrukturu. Ukrajinští a západní představitelé se přitom domnívají, že se invazní armáda potýká se stále větším nedostatkem střel.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvBritské ministerstvo obrany v listopadu uvedlo, že Rusko zřejmě odstraňuje jaderné hlavice ze starých řízených střel a následně tyto střely odpaluje na Ukrajinu jako slepé. „Rusko téměř jistě doufá, že takové rakety budou fungovat jako návnady a odlákají pozornost ukrajinské protivzdušné obrany,“ uvedl resort. Moskva problémy s dodávkami zbraní nepřiznala.
Dalším novým prvkem ruské strategie je podle AP použití toho, co Podoljak nazval „zvláštními vzdušnými balóny“, přičemž nechtěl zacházet do podrobností ohledně jejich předpokládaného účelu. Mohou však být určeny k případnému zmatení nebo poskytnutí zpravodajských informací o ukrajinské protivzdušné obraně, píše agentura.
Ukrajinské úřady ve středu oznámily, že nad Kyjevem zjistily asi šest nepřátelských balónů, přičemž ukrajinská protivzdušná obrana většinu z nich sestřelila. Podle úřadů mohly nést mimo jiné průzkumné zařízení. „Nepřítel chce, abychom na tyto balóny, které nic nestojí, použili naši protivzdušnou obranu, jež chrání naše strategické objekty,“ uvedl mluvčí letectva Jurij Ihnat.
Ruská ofenziva už začala, říká Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru se stanicí BBC vyloučil, že by se v rámci případné mírové dohody s Ruskem Kyjev vzdal jakéhokoli ukrajinského území. Varoval přitom, že postoupení území Moskvě by znamenalo, že by se Rusko mohlo „neustále vracet“. Očekávaná ruská ofenziva na Ukrajině podle něj už začala.
3. února 2023 |
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Ruské útoky už přicházejí z několika směrů,“ uvedl. Ukrajinští obránci podle něj dokáží odolávat ruskému postupu, dokud sami nebudou schopni zahájit protiofenzivu. Zopakoval zároveň výzvy k větší vojenské pomoci Ukrajině ze strany Západu. „Moderní zbraně samozřejmě urychlují mír. Zbraně jsou jediný jazyk, kterému Rusko rozumí,“ řekl Zelenskyj.
Západní státy postupně poskytují Kyjevu stále silnější zbraně, aby se země mohla ruské vojenské agresi bránit. Kyjev je však stále více frustrován tempem, jakým západní zbraně přicházejí, píše BBC. Očekává se, že potrvá týdny, než na bojiště dorazí bojové tanky, které minulý měsíc Ukrajině přislíbila řada západních zemí.
Zelenskyj současně okomentoval čtvrteční slova běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že se Bělorusko zapojí do bojů na Ukrajině po boku Rusů, pokud bude samo napadeno. „Doufám, že se (Bělorusko) do války nezapojí. Pokud ano, budeme bojovat a přežijeme,“ uvedl ukrajinský prezident a dodal, že umožnit Rusku zaútočit na Ukrajinu znovu z běloruského území by byla „obrovská chyba“.
Bělorusko, které je nejbližším spojencem Ruska, sice nevyslalo své vojáky do války proti Ukrajině, ale poskytlo Moskvě k útoku proti sousední zemi své území. V počáteční fázi invaze odtud ruská vojska vedla ofenzivu na Kyjev. Po těžkých ztrátách se po několika týdnech ze severu Ukrajiny stáhla.
Zelenskyj zároveň uvedl, že Ukrajina chce bezpečnostní záruky. „Jakékoliv územní kompromisy by nás jako stát oslabily,“ uvedl a poznamenal, že nejde o kompromis jako takový. „Proč bychom se ho měli bát? Každý den máme v životě miliony kompromisů. Otázka je, s kým? S Putinem? Ne. Protože tady není důvěra. Dialog s ním? Ne. Není tady důvěra,“ dodal.
Moskva nakupuje státní symboly ve velkém
Rusko od počátku války s Ukrajinou vyčlenilo přes miliardu rublů, tedy 295 milionů korun, na nákup státních symbolů. Je to stokrát víc, než kolik ruské úřady vydaly za podobné výdaje v roce 2021, propočítal z veřejně dostupných dat nezávislý server Věrstka.
Rusko od 24. února zadalo 80 takových tendrů. Velkou část z nich vypsalo v rámci federálního projektu vlastenecké výchovy, který mimo jiné do vzdělávacích zařízení umisťuje státní symboly.
Ruské školy musí od 1. září 2022 na začátku každého týdne slavnostně vyvěsit vlajku a zahrát státní hymnu. Podle ruskojazyčného serveru BBC je to jeden z důvodů, proč na státní symboly - vlajky či znaky- země vynaložila tolik prostředků.
Největší obnos, 125 milionů rublů (37 milionů korun), vynaložily úřady v Dagestánu, republice na hranicích s Ázerbájdžánem a Gruzií. Největší tendr pak zadaly úřady v Kurské oblasti na západě Ruska u hranic s Ukrajinou, kde pro školy nakoupily 571 sad s ruskými vlajkami a znaky.
