Válka Ukrajiny s Ruskem přináší jisté paradoxy. Mladí ukrajinští vojáci používají proti nenáviděným útočníkům bojovou techniku postavenou v době, kdy se ještě nebyli na světě.
Jedním z nich je nejmenovaný velitel jednotky používající vojenské helikoptéry Mi-24 z 12. ukrajinské armádní letecké brigády. Jeho bojový stroj vyrobený před čtyřiceti lety je starší než on.
Přesto se technika staršího typu na bojišti neztratí. Ukrajinci jimi útočí na nepřátelská vozidla, přičemž střílí ze vzdálenosti, která nepřátelskému systémy protivzdušné obrany komplikuje snahu je sestřelit.
„Důležitost vrtulníků je obrovská,“ řekl velitel agentuře AP. „Střílíme z velké vzdálenosti a cíl přesně zasahujeme.“
Velitel agentuře ukázal i záběry z kamery připevněné k jeho vrtulníku. Jsou na nich rakety odpalované na ruské zákopy.
Členové 18. Sikorského brigády, jedné z čtyř vrtulníkových ukrajinských brigád, popsali listu The New York Times způsob svých bojových operací, při nichž používají převážně vrtulníky sovětské výroby Mi-8 a Mi-24. Vyvinuli metodu útočného letu v zákrytu stromů, a to méně než deset metrů nad zemí. Nízká výška je riziková, umožňuje však vrtulníkům se vyhnout detekci radarem.
Když se dostanou k cíli, rychle vyletí nahoru a zasypou jej smrští 30 až čtyřiceti střel, načež se rychle stáhnou. Většinou letí ve dvojicích až čtveřicích.
Při stoupání jsou na kratší čas vystaveny ruské obraně. „Každá operace, každý výpad je hrdinský let,“ uvádí zástupce velitele brigády Oleksij. „Mnoho armád z jiných zemí by tyto lety nedělaly.“
Ďáblův kočár
Mi-24 je první sovětský vrtulník pro přímou palebnou podporu a sovětská armáda jej využívala od roku 1972. Rozsáhlé používání vrtulníků Mi-24 v Afghánistánu během sovětské invaze v 80. letech jim přineslo od Afghánců přezdívku „ďáblův kočár“.
Česká armáda měla k dispozici několik desítek těchto vrtulníků, nehodlala je ale modernizovat. V květnu minulého roku se spekulovalo, že je pošle Ukrajině, ministerstvo obrany to nepotvrdilo. Udělalo to až Ukrajinské Centrum pro strategické informace.
Samotná Ukrajina ještě před začátkem války měla vlastní zásoby vrtulníků Mi-24, získaných ještě od Sovětů. Některé z nich používala už v bojích proti separatistům ze samozvaných lidových republik na východě země po anexi Krymu Ruskem v roce 2014. Po vpádu ruských vojsk Ukrajinci zapojili vrtulníky například do bojů s ruskými výsadkáři v klíčové bitvě o kyjevské letiště Hostomel, připomíná list The Business Insider.
Ač jsou staršího data, Ukrajina má o vrtulníky Mi-24 stále zájem. Aspoň to naznačuje vyjádření makedonského ministerstva obrany, které uvedlo, že zvažuje ukrajinskou žádost o dodávku těchto strojů.
Přání nového vybavení
Nejmenovaný velitel sám by si ale přál modernější vybavení. „Musíme dostat něco nového, něco ze zahraničí,“ uvedl. Představoval by si něco s lepšími vlastnostmi a manévrovacími schopnostmi, s více raketami a výkonnějšími zbraněmi. „Můžeme tak kvalitněji dělat více úkolů, s menším rizikem pro nás.“
I Oleksij z 18. Sikorského brigády by rád proti Rusům válčil s modernějším vybavením. „Tohle jsou helikoptéry z minulého století,“ říká. „Musíme upustit od používání ruských vrtulníků.“
Velká Británie v listopadu slíbila, že Ukrajině pošle své tři vrtulníky Sea King, určené především pro námořní operace. Ukrajinské námořnictvo v lednu potvrdilo jejich převzetí. List The New York Times podotýká, že na rozdíl od letadel či tanků Ukrajina o západní vrtulníky oficiálně nežádá.
Ukrajinští vojáci si uvědomují, že sofistikovanější nástroje války by jim daly značnou výhodu proti Rusům, kteří též převážně používají sovětské vrtulníky. Díky západnímu vybavení, jako jsou například přenosné raketomety Stinger, se jim daří být noční protivzdušnou můrou pro ruské letové stroje. Podle odhadů se Ukrajincům podařilo sestřelit osminu ruských předválečných sil.
