Ukrajina kvůli zastavenému exportu obilí a oceli přišla o významné příjmy ze zahraničí. Před válkou vyvážela zboží za zhruba šest miliard dolarů měsíčně (145 miliard korun), to se teď smrsklo na necelou polovinu. Propadl se i výběr cel a daní – své domovy muselo opustit 12 milionů lidí, z toho asi sedm milionů odešlo do zahraničí. Ti, kdo zůstali v ostřelovaných oblastech, nepracují ani neutrácejí.
Hrozí tak, že stát nebude schopen zajišťovat základní služby. Podle Olega Ustenka, ekonomického poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, potřebuje nyní země od svých spojenců na zalepení díry v rozpočtu měsíčně devět miliard dolarů (asi 217 miliard korun).
„Bez vás nepřežijeme“
Předchozí požadavky ministerstva financí přitom hovořily zhruba o polovině – pěti miliardách měsíčně. I to bylo ale mnohokrát více, než kolik západní státy dosud poskytují. Podle kyjevské investiční banky Dragon Capital zahraniční vlády a mezinárodní finanční instituce dosud zemi vyplatily 12,7 miliardy dolarů (306 miliard korun).
Opotřebovávací válka. Největším nepřítelem Ukrajinců je západní, tedy i naše ochablost |
Ustenko uvedl, že čtyři miliardy dolarů navíc v příštích třech měsících Ukrajina potřebuje, aby pokryla náklady na nouzové ubytování a opravy bytů pro miliony lidí, které se ocitly bez domova. A také na základní příjmy pro ty, kdo přišli o práci. „Budeme se snažit přežít v každém případě, ale bez finanční podpory našich spojenců to bude nejen obtížné, ale téměř nemožné,“ citoval ho anglický deník Financial Times.
Kromě toho vědci z Kyjevské ekonomické školy soudí, že na obnovu rozbombardované ukrajinské infrastruktury bude potřeba dalších více než 100 miliard dolarů.
I nižší ministerský odhad by podle agentury Reuters posunul Ukrajinu k ročnímu rozpočtovému deficitu kolem 25 procent předválečného HDP (téměř 200 miliard dolarů) – oproti loňským 3,5 procenta.
Národní banka Ukrajiny uvedla, že jen za červen byla nucena vyčerpat 2,3 miliardy dolarů (55 miliard korun) ze svých devizových rezerv, což je téměř desetina. Centrální banka minulý měsíc nakoupila státní dluhopisy v hodnotě 3,6 miliardy dolarů. To je více než dvojnásobek oproti předchozím měsícům.
Ministři financí Evropské unie se v úterý shodli na tom, že Ukrajině pošlou první miliardu eur (necelých 25 miliard korun) z plánovaného balíčku devíti miliard. Podle českého ministra financí Zbyňka Stanjury by peníze z dlouhodobé půjčky měly financovat hlavně fungování kritické infrastruktury. „Pokračování materiální a finanční pomoci není naše možnost, ale povinnost,“ prohlásil Stanjura, jenž v rámci začínajícího českého předsednictví vedl své první zasedání s kolegy. Další pomoc ve výši 1,7 miliardy dolarů schválily také Spojené státy.
Naftogaz nemá čím splácet
Rozpaky vyvolala žádost ukrajinské státní energetické firmy Naftogaz o zmražení dluhu na dva roky. S tím musí souhlasit mezinárodní věřitelé společnosti, o odkladu splátek budou hlasovat do 21. července. Podle agentury Reuters měl Naftogaz do úterý 19. července splatit dluhopisy v hodnotě 335 milionů dolarů (osm miliard korun). Vedení firmy uvedlo, že nemá dostatek hotovosti, neboť mnoho jeho zákazníků není nyní schopno platit své účty.
Naftogaz je pro Ukrajinu významným zdrojem financí, loni tvořil téměř 17 procent celkových příjmů státního rozpočtu a před válkou zaměstnával více než 50 tisíc lidí.
Očekává se, že se k podobnému kroku jako Naftogaz nyní uchýlí i kyjevská vláda. Ta má v září splatit zahraniční dluhopisy v hodnotě jedné miliardy dolarů (24 miliard korun). Dosud se takovému kroku bránila s tím, že je pro ni důležité udržet si důvěru mezinárodních investorů. Celkem prodala dluhopisy za 23 miliard dolarů (555 miliard korun).
