„Bylo to velmi silné setkání. Prezident Zelenskyj vyjádřil zcela jasně, že potřebuje pomoc. Ale když tu pomoc dostane, může tuhle válku vyhrát,“ řekl Schumer. Ukrajinský prezident podle něj senátorům řekl, že Kyjev dodatečnou podporu potřebuje rychle, jinak hrozí narušení vojenských operací, ale také oslabení širší koalice spojenců Ukrajiny.
Ukrajinský prezident se v USA snaží zachránit návrh, který minulý týden zablokovali republikáni. Zelenského návštěva má „zdůraznit neotřesitelný závazek Spojených států podporovat ukrajinský lid při jeho obraně proti brutální ruské invazi“, uvedl také Bílý dům.
Balík navržený v Senátu na pomoc Kyjevu vyčleňuje přibližně 61 miliard dolarů (1,38 bilionu korun), další peníze by v případě schválení směřovaly mimo jiné Izraeli, který by z něj dostal na 14 miliard dolarů (315 miliard korun), a na financování dalších záležitostí, včetně nejméně deseti miliard na posílení zabezpečení americko-mexické hranice.
Republikáni však výměnou za podporu balíku chtějí zpřísnit kritéria pro žadatele o azyl, jejich požadavky tak výrazně komplikují schválení, neboť v otázce imigrační politiky s demokraty roky nenachází společnou řeč.
Biden naléhal na zákonodárce, aby tyto prostředky schválili. Bílý dům uvedl, že „republikáni v Kongresu dali ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi ten nejlepší dárek, jaký si mohl přát“.
„Je prakticky nemožné, aby americký Kongres do Vánoc schválil balík s dodatečnou podporou Ukrajiny,“ reagoval lídr republikánů v Senátu Mitch McConnell na možnost, že by se republikáni a demokrati do vánočních prázdnin dohodli na společném postupu a tuto dohodu schválily obě komory Kongresu. „To neznamená, že to není důležité,“ dodal McConnell, který mezi republikány patří k nevýraznějším zastáncům podpory Kyjeva. Rovněž vyzval amerického prezidenta Joea Bidena k většímu zapojení do vyjednávání.
Ochota hlasovat pro uvolňování dalších peněz na tento účel však mezi republikány slábne. I proto, že pro jejich voliče podpora Kyjeva není prioritou. Republikáni naopak dlouhodobě prosazují tvrdou imigrační politiku a nyní toto ožehavé téma spojili s diskusemi o krizovém balíku, který by vyčlenil peníze nejen na pomoc Ukrajině, ale také Izraeli.
Průlom v jednáních zjevně nepřinesla ani aktuální návštěva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve Washingtonu.
Jedná se už o třetí návštěvu Zelenského v USA od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Tento týden je přitom pro Ukrajinu klíčový, protože Evropská unie také rozhoduje o tom, zda zahájí formální rozhovory o jejím vstupu do bloku.
Maďarský premiér Viktor Orbán dal najevo, že je proti tomuto kroku a má pravomoc takové rozhodnutí zablokovat. Orbán a Zelenskyj spolu podle BBC zřejmě vedli intenzivní rozhovor, když se v neděli setkali při inauguraci nového argentinského prezidenta Javiera Mileie. Podrobnosti jejich rozhovoru nebyly zveřejněny.
Na Ukrajinu míří peníze z MMF
Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) mezitím schválila vyplacení 900 milionů dolarů (20,4 miliardy korun) Ukrajině ze záchranného úvěrového programu.
Poskytnuté prostředky jsou součástí úvěrového programu, takzvaného Extended Fund Facility (EFF), který MMF schválil letos v březnu. Čtyřletý program od MMF je součástí celosvětového souboru pomoci v objemu 115 miliard USD na podporu ukrajinské ekonomiky zdevastované válkou, kterou proti Ukrajině rozpoutalo Rusko.
„Hovořili jsme o pozoruhodné odolnosti ukrajinského lidu navzdory obrovským válečným ztrátám. Ekonomika je výkonná a předpokládá se, že růst HDP v letošním roce dosáhne nejméně 4,5 procenta. Inflace nadále klesá a v listopadu dosáhla roční míry 5,1 procenta,“ uvedla šéfka MMF Kristalina Georgievová.
Zelenskyj řekl, že je MMF vděčný za podporu Ukrajiny a ukrajinského lidu, protože „v době války je zabezpečení finančního systému zcela zásadní“. Podotkl, že Kyjev pracuje na provádění doporučených reforem. S Georgievovou se bavili též o možnostech využití zmrazených ruských aktiv, uvedla kancelář ukrajinského prezidenta.
