„Bylo to o fous. Ruská raketa mířila na turbínovou halu, ale krátce před dopadem zasáhla elektrické vedení, což ji odchýlilo z kurzu a zachránilo srdce závodu. Byla to jedna z osmi raket, které sem od začátku invaze dopadly,“ vzpomíná na loňský listopad šéf ukrajinské elektrárny, jejíž poloha nesmí být z bezpečnostních důvodů vyzrazena.
Stejné nařízení se týká i továren, v nichž vyrábějí pro elektrárny nové vybavení, které nahradí to zničené nepřítelem.
Ukrajinští úředníci se netají obavami, že Rusko s nadcházející zimou spustí novou raketovou kampaň, jejímž cílem bude uvrhnout Ukrajince do temna a chladu. „Po létě, během něhož se Moskva zaměřila na naše zařízení pro vývoz obilí, očekáváme další údery,“ uvedl v minulém týdnu provozovatel ukrajinské energetické sítě Ukrenergo.
Pracovníci zmíněné elektrárny mají plno práce. Mimo jiné připojili do systému obří, třicet let starý transformátor vysokého napětí, který vystřídá zařízení zlikvidované při jednom z ruských útoků. „V celé elektrárně máme kolem klíčových strojů pytle s pískem, jež je chrání před střepinami, ale v případě přímého zásahu se nedá nic dělat,“ míní ředitel provozu.
Podle výkonného šéfa největší ukrajinské soukromé elektrárenské společnosti DTEK Dmytra Sacharuka je nejvíce frustrující to, že když dělníci opraví nebo vymění poškozené zařízení, Rusové na něj jednoduše znovu zaútočí. „Je to jako být křečkem v kole,“ řekl týdeníku The Economist.
I když se Ukrajině minulou zimu podařilo zabránit kolapsu energetického systému, průměrná ukrajinská domácnost byla mezi 10. říjnem a 31. prosincem pět týdnů bez elektřiny. Podle OSN se kapacita výroby elektřiny na Ukrajině v dubnu 2023 snížila o 51 procent oproti stavu těsně před invazí. Může za to i obsazení Záporožské jaderné elektrárny, kvůli kterému kapacita výroby energie z nukleárních zdrojů klesla o 44 procent.
Ačkoli se Ukrajina za materiální i finanční pomoci svých spojenců snaží opravit a připravit vše potřebné, podle ministra pro energetiku Germana Galuščenka bude zřejmě zranitelnější než loni, neboť má jen málo náhradních zařízení. Důležitým zlepšením ve srovnání s dobou před válkou podle něho ale je, že Ukrajina je nyní napojena na evropskou rozvodnou síť, a může tak v případě potřeby elektřinu dovážet.
„Máme nyní dostatek zkušeností, jak se vypořádat s rozsáhlými údery, ale očekávám, že také Rusové se poučili, když se jim nepodařilo systém zničit,“ řekl Galuščenko The Economistu s tím, že jeho země pro ochranu kritické infrastruktury potřebuje více systémů protivzdušné obrany.
První údery na energetickou infrastrukturu Rusko v této sezoně podniklo před třemi týdny. „Odpálilo 43 řízených střel na cíle po celé zemi. Sedm jich proklouzlo protivzdušnou obranou a některé zasáhly energetická zařízení. První útok na energetické cíle za šest měsíců,“ uvedlo Ukrenergo s tím, že útoky způsobily výpadky proudu v částech země.
Ke zničení větrné elektrárny je třeba 50 raket
Podle svého generálního ředitele Maxima Timčenka společnost DTEK vynaložila na přípravu na další ruské útoky zhruba 110 milionů dolarů. Mimo jiné si vytvořila zásobu jednoho milionu tun uhlí, což by při současné poptávce mělo vystačit na tři až pět měsíců. Rovněž přepracovala energetické bloky a koordinovala akční plán s vládou.
„Udělali jsme všechno možné a někdy i nemožné, abychom byli připraveni,“ řekl Timčenko deníku The Guardian. Podobně jako Galuščenko, také on podotýká, že schopnost Ukrajiny zajistit tuto zimu elektřinu závisí na její armádě. „Pokud balistická raketa zasáhne trafostanici, nemůžeme toho moc udělat, pokud jde o fyzickou ochranu,“ uvedl Timčenko.
Firma DTEK před válkou vyráběla asi čtvrtinu ukrajinské energie. Od té doby ztratila více než 20 procent své kapacity. Z předválečných 60 tisíc zaměstnanců je nyní asi pět tisíc v armádě.
Přesto v květnu otevřela první větrnou elektrárnu postavenou ve válečné zóně. Zařízení se nachází šedesát kilometrů od jižní fronty v Mykolajivské oblasti a vyrábí elektřinu pro napájení 200 tisíc domácností. „Větrné elektrárny jsou odolnější než tepelné elektrárny. Ke zničení té větrné potřebujete 50 raket, na rozdíl od jedné. V tom je velký rozdíl,“ míní Timčenko.
Podle Sacharuka mohou být ale letos v zimě větší hrozbou než rakety a drony kybernetické útoky, které mohou ochromit celý systém. „Od začátku invaze bojujeme s ruskými hackery. Jakmile vyvinete nový způsob ochrany, hackeři najdou nový způsob, jak ji obejít. Jsme stále v pohybu,“ říká.
