Pátek 3. února 2023, svátek má Blažej
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Putin dle NATO využívá zimu jako zbraň, horká linka do Kremlu zvonila jednou

Svět

  17:31aktualizováno  17:33
NATO bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba, prohlásil šéf Aliance Jens Stoltenberg. Je důležité, aby ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině nezvítězil, řekl také na summitu ministrů zahraničí členských zemí v Bukurešti. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v úterý požádal o rychlejší dodávky zbraní a generátorů. Rusku se nelíbí rostoucí zapojení USA do válečné pomoci.

„Jsme všichni šokováni útoky na ukrajinská města a infrastrukturu. Putin se snaží Ukrajince připravit o vodu, elektřinu, topení, světlo. Používá zimu jako zbraň,“ řekl Stoltenberg. O to důležitější je podle něj Ukrajinu podporovat.

„Neustoupíme,“ dodal s tím, že pokud by Rusko, které Ukrajinu napadlo v únoru, uspělo, stal by se celý svět podle něj nebezpečnějším a zranitelnějším.

„Dokázali jsme, že můžeme porazit Rusko, dokázali jsme, že můžeme vyhrát společně v zájmu celého euroatlantického světa,“ uvedl v Bukurešti Kuleba. „Rychleji, rychleji, rychleji,“ podotkl také s tím, že to je přesně to, co teď Ukrajina potřebuje, ať už jde o dodávky zbraní či generátorů.

Bachmut po ruských útocích (18. prosince 2022)

Kyjev podle něj potřebuje hlavně systémy protiletecké a protivzdušné obrany, jako jsou Patriot, Iris-T nebo Hawk. „Když budeme mít transformátory a generátory, budeme moci znovu naplnit naše energetické potřeby. Když budeme mít systémy protivzdušné obrany, budeme se moci chránit před dalšími ruskými raketovými údery,“ uvedl.

Stoltenberg už v pondělí vyjádřil přesvědčení, že Rusko bude v útocích na ukrajinskou energetickou síť, plynovou infrastrukturu a základní služby pokračovat. Kvůli nim Ukrajině i šest dní po poslední vlně těchto útoků chybí asi 30 procent elektřiny, uvedl v úterý ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

Tématem jednání je také nevojenská podpora napadené zemi. Část této pomoci, mezi níž patří pohonné hmoty, zdravotnické potřeby, zimní vybavení nebo rušičky dronů, byla dodána prostřednictvím balíku pomoci NATO, který chce Stoltenberg navýšit. „Dodali jsme generátory a náhradní díly a spojenci pomáhají s obnovou poškozené infrastruktury,“ upozornil v úterý.

Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského by měla nevojenská podpora pomoci Ukrajině přežít zimu. Další podporu přislíbil též šéf britské diplomacie James Cleverly. Rusko se podle něj zaměřuje ve svých vzdušných úderech na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zjevně ve snaze „zmrazit“ Ukrajince, aby se mu poddali.

Podle Stoltenberga by žádné státy neměly podporovat ruskou „nezákonnou válku“ dodávkami zbraní. Konkrétně generální tajemník NATO zmínil Írán, jehož drony ruská armáda na Ukrajině hojně využívá.

Ministři zahraničí NATO v úterý také v Bukurešti potvrdili závěry summitu NATO z roku 2008, které počítají s tím, že se Ukrajina časem může stát členskou zemí. Žádné konkrétní kroky ale od té doby aliance v tomto ohledu nepřijala.

Kreml varuje před zapojením USA do konfliktu

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v úterý prohlásil, že Rusko posílá Washingtonu signály, že rostoucí zapojení USA do konfliktu na Ukrajině hrozí vážnými následky a rizika rostou.

„Nemáme s USA dialog ohledně ukrajinské otázky, protože pozice se radikálně liší. Máme periodickou výměnu signálů o tom, jak ty či jiné kroky Moskvy a Washingtonu jsou vnímány v Moskvě či Washingtonu,“ řekl Rjabkov.

Moskva si opakovaně stěžuje, že západní vojenská podpora pro Ukrajinu protahuje konflikt, který pokračuje desátý měsíc, a přitom hrozí možná přímá konfrontace mezi Ruskem a Západem.

Podle Kyjeva a Západu nese Rusko zodpovědnost za jakékoli další zvyšování napětí. Rusko také pokračuje v okupaci ukrajinského území a pronáší slabě zastřené hrozby použití jaderných zbraní.

Náměstek Rjabkov podle TASS rovněž prohlásil, že neví o žádném informačním kanálu, jehož cílem by bylo snižovat riziko konfliktu mezi oběma jadernými velmocemi kvůli dění na Ukrajině.

Nejmenovaný americký představitel v úterý Reuters řekl, že mezi ruským a americkým velením byla na počátku války Ruska proti Ukrajině vytvořena speciální linka pro odvrácení konfliktu, ale byla zatím použita jen jednou, kdy USA jejím prostřednictvím vyjádřily znepokojení ohledně ruských vojenských operací poblíž ukrajinské kritické infrastruktury.

Jednání už letos zřejmě nebudou

Rjabkov v úterý rovněž prohlásil, že jednání mezi Moskvou a Washingtonem o strategických jaderných zbraních se už do konce roku patrně neuskuteční.

V úterý měla v Káhiře začít rusko-americká jednání o provádění klíčové bezpečnostní dohody Nový START, Moskva je ale odložila s tím, že navrhne nový termín. Rjabkov v úterý podotkl, že Spojené státy by samy měly přijít s iniciativou na „rovnoprávný“ dialog s Ruskem. Uvedl rovněž, že Rusko nadále smlouvu dodržuje.

Smlouva, kterou v Praze v roce 2010 podepsali tehdejší prezidenti Spojených států a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv, omezuje počet jaderných hlavic i jejich nosičů. Popisuje rovněž podmínky vzájemných inspekcí jaderných zbraní. Rusko ale na inspekcích od srpna odmítá spolupracovat.

Rjabkov k rozhodnutí Moskvy odložit jednání v Káhiře sdělil, že Rusko mělo jiné požadavky než USA ohledně jeho programu. Washington chtěl podle něj hovořit především o obnově inspekcí a nebral v potaz, že Rusko má jiné priority.

„Naši američtí kolegové dali v řadě oblastí najevo neochotu chápat naše signály a vzít v potaz naše priority a jednali v rozporu s nimi,“ sdělil Rjabkov. Doplnil, že na programu zasedání se nakonec USA a Rusko neshodly.

Obnova dialogu bude podle Rjabkova možná pouze v případě, že Spojené státy projeví vůli naslouchat požadavkům Ruska. „Máme za to, že možný je pouze takový dialog, který se zakládá na principu, že zájmy mají být v rovnováze,“ sdělil. „Vzhledem k tomu, že přerušit takovýto dialog se rozhodla druhá strana, je to právě ona, kdo musí přijít s iniciativou na jeho obnovu, pokud v tom vidí smysl,“ zdůraznil.

Diplomat současně ujistil, že Rusko nadále plní dohodu Nový START a působí v jejím rámci. „Jednáme přísně a výlučně v rámci stanoveném smlouvou. K žádnému porušování dohody nedochází a ani tomu být nemůže, protože dohodu dodržujeme. Je to nejdůležitější nástroj, který funguje pro naši bezpečnost, a předpokládáme, že USA k tomuto dokumentu přistupují stejně,“ řekl Rjabkov.

Autoři: ,

Bojujete s atopickým ekzémem? Pak rozhodně vyzkoušejte řadu LIPIKAR
Bojujete s atopickým ekzémem? Pak rozhodně vyzkoušejte řadu LIPIKAR

Víte, že atopický ekzém je nejčastější kožní onemocnění u dětí? Tímto onemocněním kůže trpí 15 – 20 % dětí a nejčastěji se objevuje u miminek nebo...

Mohlo by vás zajímat