Ukrajinci odrazili útok na východě. Rusové ale mají v rukávu novou jednotku

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily útoky ruských jednotek na třech úsecích fronty – u Slovjansku, Avdijivky a Bachmutu na východě Ukrajiny. „Ukrajinští obránci zastavili postup okupantů a přiměli je k ústupu,“ píše ukrajinské velení.

Rusko zřejmě přesouvá k hranicím s Ukrajinou takzvaný třetí armádní sbor, který nedávno vytvořilo ve snaze posílit řady vojáků bojujících na Ukrajině. Informovala v sobotu investigativní organizace Conflict Intelligence Team.

Podle ní o tom svědčí fotografie a videozáznamy z posledních dní, které zobrazují převoz armádní techniky po železnici včetně raketového systému Buk a tanků. Lze předpokládat, že jde o přesun celého armádního sboru, nebo alespoň jeho bojeschopné části.

395 fotografií

Formace podle CIT vyjela 22. a 24. srpna z Nižegorodské oblasti a pohybuje se směrem do Rostovské oblasti, k ukrajinským hranicím. Míří do stanice Něklinovka, která leží blízko frontě v ukrajinské Doněcké a Záporožské oblasti.

Rusko může využít nově vytvořený třetí armádní sbor k obnovení ofenzívy na východě a na jihu Ukrajiny, upozornili analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW).

Výcvik s tou nejlepší technikou

Dobrovolnické prapory, do kterých verbují vojáky v ruských regionech, lze podle ISW rozdělit na dvě skupiny – jednu rovnou posílají na frontu, druhou zařazují do nového armádního sboru.

Analýza snímků z bojového výcviku sboru na cvičišti Mulino u Nižního Novgorodu ukazuje, že se výcvik odehrává s využitím modernější techniky, jako jsou bojová vozidla pěchoty BMP-3 a tanky T-80BV a T-90M.

Takto se Ukrajinci vypořádali s kolaborantem pracujícím pro Rusy:

Experti ISW odhadují, že výcvik sboru s lepší výzbrojí svědčí o tom, že velení jej chce použít v útočných operacích a doufá ve zvýšení tempa ofenzívy, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Pokud je zpráva CIT o přepravě tanků T-80BV a T-90M přesná, lze předpokládat, že sbor plánují využít k posílení ofenzívy u Doněcka, kde ruský postup u Marjinky, Pisků a Avdijivky po dílčích úspěších uvázl. Experti ale nevylučují ani druhou možnost, že část sboru zamíří na jih Ukrajiny.

Flash @Flash43191300

⚡️Russia is sending the recently formed third army corps to the border with Ukraine. https://t.co/PO6aYXj65q

27. srpna 2022 v 17:14, příspěvek archivován: 28. srpna 2022 v 12:59

oblíbit retweet odpovědět

Jednotky sboru ale podle ISW sotva vytvoří efektivní bojovou sílu: lepší vybavení technikou nemusí efektivnost vojsk zvýšit, pokud vojáci nejsou dostatečně vycvičení a ukáznění. Snímky podle expertů svědčí o tom, že vojáci dobrovolnických praporů jsou ve vyšším věku, a Rusku také chybějí zkušení důstojníci, což sníží efektivnost nově vytvořeného sboru.

Reakce Velké Británie

Britské ministerstvo obrany zpochybnilo, že se Rusko opravdu podaří zvýšit počet svých vojáků o 140 000 mužů, jak to deklaroval v sobotu Vladimir Putin. Zatím není jasné, zda bude Rusko zvyšovat počet dobrovolníků s kontraktem, nebo odvody k povinné službě v armádě.

„V každém případě je nepravděpodobné, že by Putinův dekret podle aktuálně platných zákonů přinesl podstatný pokrok v podobě zvýšení bojové síly Ruska na Ukrajině. Je to proto, že Rusko ztratilo desítky tisíc vojáků; verbuje velmi málo nových rekrutů s kontraktem a povolanci ke službě v armádě nejsou technicky povinni sloužit mimo ruské území,“ uvedlo britské ministerstvo na twitteru.

Ukrajinské velení dnes odhadlo ruské ztráty od počátku invaze z 24. února na 46 750 vojáků. Během uplynulého dne podle něj ukrajinští vojáci zneškodnili dalších 250 ruských vojáků.

Válku v Kyjevě necítíte

„Musím říct, že v tomto období už na mnoha místech nepoznáte, že jste v hlavním městě země, která je ve válce,“ řekl velvyslanec na Ukrajině Radek Matula. Celá řada restaurací sice nefunguje, v mnoha případech to ale může být tím, že zkrachovaly, protože měly po nějakou dobu znemožněný provoz. První změnu oproti březnu začal pociťovat během května, válka ale podle něj nebude mít žádné rychlé řešení.

V Kyjevě je v provozu řada provozoven, ale město i přes některá omezení jako celek funguje. Znovu otevřely i zařízení pro volný čas nebo hotely, do kterých přijíždějí hosté. Nejsou ani problémy se zásobováním pohonnými hmotami, na ulicích se objevuje i více automobilů.

Před válkou měl Kyjev asi čtyři miliony obyvatel, po začátku ruské invaze počet klesl k milionu či 1,5 milionu. Následně začal opět růst a nyní v hlavním městě podle Matuly žije 2,5 až tři miliony lidí.

Kolem vládních a strategických budov je spousta kontrolních stanovišť, jinak by ale návštěvník nepoznal, že je země ve válce. Jediná věc, která to často připomíná, jsou sirény. „Rozhoukají se, kdykoli letí nějaká raketa směr Kyjev. I když neletí třeba až do Kyjeva, v tom koridoru se vyhlásí vzdušný poplach,“ uvedl Matula.

Také české velvyslanectví v Kyjevě už funguje v podstatě v plném složení. Chybí pouze několik konzulárních referentů, protože ambasáda zatím neobnovila vízovou agendu. Všechny ostatní úseky - politický, obchodní, ekonomický či hospodářský jsou ale v plném provozu. Ambasáda už v podstatě plní veškeré úkoly jako před invazí, ač ve složitějších podmínkách.