„Uskupení, které mají ozbrojené síly Ruské federace v Bělorusku, čítá okolo 10 200 vojáků. Nemůže zajistit opakovaný útok na území našeho státu,“ citoval Dejnekovo vyjádření server Ukrajinska pravda.
Pohraniční stráž, vojenská rozvědka a armádní průzkum podle náčelníka nepřetržitě monitorují situaci u severního souseda, s čímž pomáhají také „utajovaní pomocníci“. Všechny tyto zdroje se shodují, že momentálně nemá nepřítel „reálné možnosti“ rozpoutat z Běloruska novou ofenzívu.
Bělorusko, nejbližší spojenec Moskvy, se do ruské války proti Ukrajině přímo nezapojilo, nicméně dalo Rusům k dispozici své území a letecké základny. Z běloruského území vedla ruská vojska na počátku invaze ofenzívu ve směru na ukrajinské hlavní město Kyjev, v jehož blízkosti byli vysazeni také ruští výsadkáři. Na jaře se ale ruská vojska z okolí ukrajinské metropole stáhla.
Spekulace o případném přímém zapojení Běloruska do ruské agrese zesílily i kvůli nedávné návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina v Minsku. Někteří pozorovatelé pokládají další útok z Běloruska za dříve či později nevyhnutelný, protože žádná kratší cesta do Kyjeva nevede, jiní zase poukazují na nebezpečí, že by útok vedený k západním hranicím Ukrajiny mohl zemi odstřihnout od životně důležitých dodávek západních zbraní a munice.
Další konstatují, že ustavičná, byť možná hypotetická hrozba ze severu nutí Kyjev mít na hranicích z Běloruskem část sil, tolik potřebných na jiných úsecích bojiště.
Osvobozeno je 1 800 měst a vesnic
Ukrajinské armádě se podařilo osvobodit již 1 800 měst a vesnic, které okupovala ruská vojska po svém vpádu do země na konci února. Ve středu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém vystoupení v parlamentu. To se konalo za zavřenými dveřmi.
O jeho obsahu informovali novináře poslanci. Zelenskyj poděkoval všem zemím, které pomáhají Ukrajině porážet na bojišti ruskou tyranii, napsaly agentury Unian a Ukrinform.
Ukrajina se stala jedním z vůdců svobodného světa a pomohla Západu, aby našel sám sebe a přestal se bát Ruska, uvedl Zelenskyj při svém projevu v parlamentu podle listu Ukrajinska pravda. Zdůraznil, že cílem Ukrajiny je obnovit územní celistvost země a osvobodit všechny své občany, kteří se ocitli v nevoli či zajetí.
Poválečná obnova Ukrajiny se stane největším ekonomickým projektem Evropy, usoudil prezident a vybídl poslance k vypracování právního rámce, který by již nyní povzbuzoval podnikatele a investory přijít na Ukrajinu. Prohlásil také, že miliony Ukrajinců, kteří před válkou uprchli do zahraničí, nesmějí zůstat uprchlíky a měli by se vrátit domů.
„Ukrajinští vojáci zahnali okupanty od Kyjeva a to byl první přelomový okamžik ve válce. Prokázalo to sílu našeho odporu. Ukrajinští vojáci osvobodili Hadí ostrov a od té doby každý okupant ví, jakou jedinou odpověď uslyší od Ukrajinců. Ukázalo to, že Ukrajinu nic nezastaví,“ zdůraznil.
„V Černém moři ubylo vlajkových lodí a jeden smutně proslulý most stále více slouží k odjezdům, pokud je v provozu,“ zažertoval Zelenskyj na adresu potopení ruského křižníku Moskva, vlajkové lodi ruského Černomořského loďstva, a poškození Kerčského mostu, spojujícího ukrajinský poloostrov Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo na jaře 2014, s ruskou pevninou.
„Ještě před rokem by se zdálo, že není možné, že náš stát bude mít americké rakety Patriot. Teď jsme se na tom domluvili. Je to zvláštní známka důvěry Ukrajině, toto je skutečné spojenectví se Spojenými státy,“ ocenil Zelenskyj.
Získali jsme zpět přes 1 400 válečných zajatců, řekl Zelenskyj
Podle agentury Ukrinform Zelenskyj rovněž uvedl, že od začátku ruské invaze se povedlo Ukrajině zajistit propuštění 1456 lidí z ruského zajetí. Moskva a Kyjev provedly už řadu výměn a předpokládá se, že Rusko zadržuje tisíce ukrajinských válečných zajatců, nicméně jejich přesné počty nejsou známy, podotkla agentura Reuters. Veřejné nejsou ani počty ruských vojáků, které zadržuje Ukrajina. Prezident zároveň uvedl, že cílem je osvobodit všechny zajatce a dostat do vlasti i násilně deportované Ukrajince.
Zelenskyj také uvedl, že se od začátku ruské invaze zúčastnil 850 mezinárodních akcí. Ukrajinský prezident za celou dobu, co jeho země čelí ruské vojenské agresi, vycestoval z vlasti pouze jednou - v prosinci navštívil americký Washington, kde se setkal s prezidentem Joem Bidenem a promluvil v Kongresu. Skrze videokonference však dříve promlouval mimo jiné k národním parlamentům, na různých konferencích nebo i festivalech.
Prezidentův projev v parlamentu si podle poslance Jaroslava Železnjaka na místě vyslechli také členové ukrajinské vlády, náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj, zahraniční diplomaté a příbuzní vojáků zabitých při obraně vlasti. Prezidentovo poselství o stavu země mohlo zaznít až po skončení leteckého poplachu, který si vynutil odklad o půldruhé hodiny.
