Výbuchy otřásly městy po celé Ukrajině, část Kyjeva se ocitla bez proudu

V Kyjevě bylo zasaženo zařízení dodávající elektrickou energii 350 tisícům domácnostem. Útoky jsou hlášeny z mnoha míst, včetně Charkova, Záporoží či Kryvého Rihu. Kvůli poškození infrastrukturních objektů ukrajinské úřady přistoupily v různých částech země k odpojování proudu.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba pondělní ruské údery na twitteru odsoudil jako útoky proti civilistům.

Premiér Petr Fiala společně s dalšími ministry v pondělí přijel do Kyjeva. Měli by zde jednat o poválečné obnově Ukrajiny či ukrajinských uprchlících na českém území se svými ukrajinskými protějšky.

Společné zasedání obou kabinetů provázejí kvůli trvající ruské vojenské invazi na území Ukrajiny přísná bezpečnostní opatření. Úřad vlády tak nezveřejnil ani přesné složení delegace, která má čítat asi šest ministrů.

Nad Kyjevem byl ráno vidět kouř stoupající z asi deseti míst výbuchů, uvedli podle agentury Reuters svědci z místa. Část města se podle starosty Vitalije Klička ocitla bez proudu. „Energetici pracují na obnovení dodávek elektřiny po poškození energetického objektu, který dodává proud asi 350 000 domácnostem v Kyjevě,“ napsal Kličko na komunikační platformě Telegram a dodal, že tyto domácnosti jsou nyní bez proudu. Voda podle něj po dnešních útocích neteče v bytech a domech 80 procent obyvatel metropole.

V pondělí večer agentura Ukrinform informovala, že dodávky elektřiny byly obnoveny v celém městě. Podle energetické společnosti Ukrenergo platí nicméně určitá nouzová opatření v souvislosti s potřebami energetického systému, a proto mohou být ještě někteří zákazníci dočasně bez proudu.

Jak doplnil kyjevský starosta, bez vody večer zůstalo už jen 40 procent obyvatel metropole. Experti z vodárenské společnosti pracují podle něj na „stabilizaci provozu vodáren, co nejdříve to bude možné“.

Šéf správy Kyjevské oblasti Oleksij Kuleba na sociálních sítích vyzval obyvatele, aby se připravili na dlouhodobé výpadky elektřiny kvůli poškození po útocích i řízenému odpojování proudu. Podle agentury Reuters byly v některých oblastech Kyjeva problémy také s mobilní telefonní sítí.

Také v Charkově Rusové zasáhli objekt kritické infrastruktury, sdělil starosta města Ihor Terechov. Kvůli následným výpadkům proudu se zastavil provoz metra i tramvají a trolejbusů, které v ulicích nahradily autobusy. V některých částech města vznikly také problémy s dodávkami vody. Ve Vinnycké oblasti ve střední části země se sestřelená raketa zřítila na objekt civilní infrastruktury, incident ale nezpůsobil oběti na životech ani zranění, informoval šéf oblastní správy Serhij Borzov, aniž by upřesnil, o jaký objekt jde.

Rusko podle ukrajinských vzdušných sil dnes z bombardérů na ukrajinská města vyslalo přes 50 střel s plochou dráhou letu Ch-101 a Ch-555. Ukrajinským silám se podařilo sestřelit 44 z nich, uvedla agentura Unian.

Ruské síly podle ukrajinského premiéra Denise Šmyhala poškodily v 10 ukrajinských regionech dohromady 18 objektů, z nichž větší část tvoří energetická zařízení. Kvůli dnešním úderům přistoupily úřady k havarijnímu odpojování proudu vedle Kyjevské a Charkovské oblasti také v Záporožském a Dněpropetrovském regionu.

„Dnes je stejně jako i v uplynulých týdnech důležité, aby všichni Ukrajinci používali elektrickou energii uvědoměle a snižovali nápor na síť,“ napsal na telegramu Šmyhal.

Útokům se nevyhnula ani západní část Ukrajiny. V Černivickém regionu ruské rakety zasáhly kritickou infrastrukturu, nad Lvovskou oblastí sestřelila rakety protivzdušná obrana, informovala agentura Ukrinform. Exploze jsou hlášeny také například z Chmelnycké oblasti.

Rusko v minulých týdnech zesílilo raketové útoky proti ukrajinské energetické infrastruktuře a dalším civilním cílům poté, co obvinilo Kyjev z exploze, která poškodila most na anektovaný Krym. Ukrajinský ministr zahraničí Kuleba se dnes vymezil proti tomu, aby byly ruské útoky na civilní infrastrukturu ospravedlňovány jako „odveta“.

Podle pondělní zprávy britského ministerstva obrany Rusko od poloviny října poslalo na frontu několik tisíc nově mobilizovaných rezervistů. V minulosti přitom někteří ruští činitelé upozorňovali, že někteří čerstvě mobilizovaní vojáci dorazili na Ukrajinu beze zbraní a prakticky bez výcviku.

Dostupné zdroje přitom naznačují, že mobilizovaným vojákům bývají vydávány pušky, která se poprvé objevily v roce 1959. Mnoho z nich je kvůli špatnému skladování v sotva použitelném stavu a navíc potřebují jiné střelivo než další ruční zbraně ve výzbroji ruské armády. To může komplikovat už nyní těžce zkoušenou logistiku, dodalo britské ministerstvo obrany.