„Za posledních 24 hodin nedošlo v Donbasu k žádným zásadním změnám. Nejtvrdší boje probíhají v Severodoněcku a okolních městech a obcích, což přináší značné ztráty. Musíme ale vytrvat. Toto je náš stát, Donbas je životně důležitý. Vývoj situace v Donbasu ukáže, jakým směrem se bude válka v nadcházejících týdnech ubírat,“ řekl v úterý večer Zelenskyj. Rovněž znovu zdůraznil, že je připraven jednat se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.
Ve středečním hlášení britské ministerstvo obrany uvedlo, že Rusko pravděpodobně nečekalo, že v Severodoněcku narazí jeho síly na natolik silný odpor ukrajinských obránců. Po měsíci tvrdých bojů nyní Rusové ovládají většinu města, složky ukrajinských ozbrojených sil se spolu s civilisty ale drží v místním chemickém závodu Azot a mají možnost skrýt se do jeho podzemní části, doplnilo ministerstvo, které se odvolává na poznatky vojenské rozvědky.
Ruské jednotky se nyní budou pravděpodobně soustředit právě u areálu Azotu, a jejich velení tak nebude mít možnost nasadit je jinde na Ukrajině, podotklo rovněž ministerstvo obrany. Ruská dobývací taktika, která je závislá na použití dělostřelectva, způsobila ve městě rozsáhlé škody.
V areálu chemického závodu v Severodoněcku se kromě vojáků podle dřívějších oznámení gubernátora Luhanské oblasti Serhije Hajdaje skrývá také asi 500 civilistů včetně dětí. Ruská strana vyzvala ukrajinské obránce v Azotu, aby se ve středu vzdali, a přislíbila, že umožní evakuaci civilistů skrz humanitární koridor, ovšem do oblastí, které už kontroluje.
Dříve Moskva přicházela s obdobnými výzvami i pro obránce oceláren Azovstal v Mariupolu, ti však zpočátku odmítali s tím, že nebudou přijímat ruská ultimáta, a evakuace civilních obyvatel z Azovstalu byla značně komplikovaná.
O evakuaci civilistů ze Severodoněcku se stále pokouší také ukrajinská strana. Spojení s městem je však po zničení mostů přes řeku Severní Doněc komplikované.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvDalší těžké zbraně pro Ukrajinu, vybízí Stoltenberg
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg se v úterý sešel s lídry Nizozemska, Dánska, Polska, Lotyšska, Belgie a Portugalska na pracovní večeři organizované nizozemský premiérem Markem Ruttem a šéfkou dánské vlády Mette Frederiksenovou. Hlavními tématy jejich setkání uspořádaného dva týdny před aliančním summitem v Madridu byl další postup aliance vůči ruské agresi na Ukrajině.
„Ukrajina by měla dostat další těžké zbraně...Zcela na tom závisí její schopnost bránit se proti brutální ruské invazi,“ řekl po jednání Stoltenberg.
Připomněl, že ve středu se před jednáním aliančních ministrů obrany v Bruselu sejde kontaktní skupina zemí podporujících Kyjev, aby koordinovala další dodávky zbraní a vojenského materiálu.
„Tady a teď, ne za několik týdnů nebo měsíců“
Podle Stoltenberga jsou členské země připraveny dodat Kyjevu další zbraně včetně těžkých. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová přitom v úterý uvedla, že země dostala od Západu pouze desetinu zbraní, o které požádala.
Podle poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka potřebuje Ukrajina na tisíc houfnic, 500 tanků, 300 salvových raketometů, dva tisíce obrněných vozidel a tisíc dronů, aby ukončila válku.
„Neudělali jsme dost, abychom podpořili Ukrajince, abychom bránili jejich svobodu a svrchovanost,“ prohlásil po jednání s aliančními kolegy polský premiér Morawiecki. Jeho země patří k nejaktivnějším poskytovatelům zbraní a další podpory a šéf polské vlády vyzval ostatní státy, aby činily pro Kyjev více. „Tady a teď, ne za několik týdnů nebo měsíců,“ dodal Morawiecki.
