Nedávný rozkol mezi jejími vůdci vedl k pádu vlády Julije Tymošenkové, která byla spolu s
Juščenkem hnací silou protestů. Země se navíc potýká s hospodářskými problémy a se skandály lidí z Juščenkova týmu.
Dramatické události vyvolalo druhé kolo prezidentských voleb, které se konalo loni 21. listopadu. Volební komise vyhlásila jejich vítězem proruského premiéra Viktora Janukovyče, který měl podporu odstupujícího prezidenta Leonida Kučmy.
Opozice se ale kvůli zfalšování voleb vzbouřila a události nabraly dramatický spád. V centru Kyjeva se shromáždilo přes 100.000 příznivců opozice a protesty se přenesly i do dalších měst, převážně na západě Ukrajiny, kde zvítězil Juščenko, vítěz prvního kola voleb.
Ukrajina se rozdělila na dva nesmiřitelné tábory - převážně agrární a chudší západ a východní, rusky mluvící průmyslové regiony. Následovalo období chaosu a některé regiony hrozily
odtržením. Usmíření přineslo až ústavní přerozdělení moci ve prospěch parlamentu.
Opakované druhé kolo se konalo 26. prosince a po několika zamítnutých protestech Janukovyče byl letos 23. ledna Juščenko inaugurován. Na opakování voleb trvali také
představitelé EU, NATO i USA, odlišný postoj zastávalo Rusko.
Juščenko poté jmenoval novým šéfem vlády charismatickou bývalou vicepremiérku Tymošenkovou a vláda vyhlásila boj korupci. První na řadě měla být pochybná privatizace z dob minulých, ale Juščenko a Tymošenková nakonec kvůli obavám podnikatelů i investorů podepsali memorandum o platnosti privatizace.
Jedinou výjimkou se stala společnost Kryvorižstal. Největší ukrajinské ocelárny původně koupili Viktor Pinčuk, zeť Kučmy, a další magnát Rinat Achmetov za 800 milionů dolarů, a to i přes vyšší nabídky ze zahraničí. Dlouhou právní bitvu o Kryvorižstal stát vyhrál letos v červnu, firmu získal opět do svých rukou a v říjnu ji prodal největšímu světovému výrobci oceli Mittal Steel.
Ledy se pohnuly také v kauze zavražděného novináře Heorhije Gongadzeho, jehož bezhlavé tělo bylo v roce 2000 nalezeno nedaleko Kyjeva a který byl údajně zavražděn na příkaz Kučmy, jehož vina se však zatím neprokázala. Vrahy novináře zatkly úřady letos v březnu a pozornost v této souvislosti vzbudila sebevražda někdejšího ministra vnitra Jurije Kravčenka, jehož tělo bylo objeveno krátce před tím, než měl v případu svědčit.
Popularita Juščenka však stále klesá a vinu na tom nese slabá ekonomika, inflace, klesající životní úroveň a skandály ve vládních kruzích. V prvních devíti měsících letošního roku
zpomalil růst ekonomiky na 2,8 procenta z loňských 13,4 procenta, což bylo nejslabší tempo růstu za posledních pět let.
První skandál se rozpoutal kolem bývalého ministra spravedlnosti Romana Zvaryče, který lhal ohledně svého vzdělání. Poté se objevily spekulace o tom, že Juščenkovu předvolební kampaň sponzoroval exilový ruský magnát Boris Berezovskij.
Juščenkovi také nepřidaly skandály jeho syna Andrije, který mimo jiné nezákonně řídil vůz
registrovaný na jinou osobu (luxusní auto značky BMW je údajně přihlášeno v ČR).
Vládní krizi rozpoutal dnes již bývalý šéf prezidentské kanceláře Oleksandr Zinčenko, který při odchodu z funkce počátkem září obvinil několik nejvyšších státních úředníků, včetně
oligarchy a šéfa vlivné Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO) Petra Porošenka, z korupce.
Několik dní poté Juščenko kvůli údajnému nedostatku "týmového ducha" odvolal vládu Tymošenkové. Skrytým důvodem však byly právě rostoucí hospodářské problémy. Ještě před pádem vlády také rezignovali další vysoce postavení činitelé včetně Porošenka.
Juščenko poté s problémy prosadil svého kandidáta na premiéra, kterým se stal méně známý gubernátor Dněpropetrovské oblasti Jurij Jechanurov. Musel však kvůli tomu uzavřít v
parlamentu spojenectví se svým nepřítelem z "oranžové revoluce" Janukovyčem, což mu část jeho spolupracovníků nemůže zapomenout.
Důsledky krize se mohou projevit již v parlamentních volbách plánovaných na březen příštího roku. Juščenkovi "oranžovou revoluci" připomíná ještě jedna nepříjemná skutečnost. Kvůli těžké otravě dioxinem musel dočasně přerušit svou prezidentskou kampaň a otrava mu také znetvořila obličej.
Podle vlastních slov byl otráven 5. září při večeři s šéfy ukrajinské zpravodajské služby.
Juščenkem hnací silou protestů. Země se navíc potýká s hospodářskými problémy a se skandály lidí z Juščenkova týmu.
Dramatické události vyvolalo druhé kolo prezidentských voleb, které se konalo loni 21. listopadu. Volební komise vyhlásila jejich vítězem proruského premiéra Viktora Janukovyče, který měl podporu odstupujícího prezidenta Leonida Kučmy.
Opozice se ale kvůli zfalšování voleb vzbouřila a události nabraly dramatický spád. V centru Kyjeva se shromáždilo přes 100.000 příznivců opozice a protesty se přenesly i do dalších měst, převážně na západě Ukrajiny, kde zvítězil Juščenko, vítěz prvního kola voleb.
Ukrajina se rozdělila na dva nesmiřitelné tábory - převážně agrární a chudší západ a východní, rusky mluvící průmyslové regiony. Následovalo období chaosu a některé regiony hrozily
odtržením. Usmíření přineslo až ústavní přerozdělení moci ve prospěch parlamentu.
Opakované druhé kolo se konalo 26. prosince a po několika zamítnutých protestech Janukovyče byl letos 23. ledna Juščenko inaugurován. Na opakování voleb trvali také
představitelé EU, NATO i USA, odlišný postoj zastávalo Rusko.
Juščenko poté jmenoval novým šéfem vlády charismatickou bývalou vicepremiérku Tymošenkovou a vláda vyhlásila boj korupci. První na řadě měla být pochybná privatizace z dob minulých, ale Juščenko a Tymošenková nakonec kvůli obavám podnikatelů i investorů podepsali memorandum o platnosti privatizace.
Jedinou výjimkou se stala společnost Kryvorižstal. Největší ukrajinské ocelárny původně koupili Viktor Pinčuk, zeť Kučmy, a další magnát Rinat Achmetov za 800 milionů dolarů, a to i přes vyšší nabídky ze zahraničí. Dlouhou právní bitvu o Kryvorižstal stát vyhrál letos v červnu, firmu získal opět do svých rukou a v říjnu ji prodal největšímu světovému výrobci oceli Mittal Steel.
Ledy se pohnuly také v kauze zavražděného novináře Heorhije Gongadzeho, jehož bezhlavé tělo bylo v roce 2000 nalezeno nedaleko Kyjeva a který byl údajně zavražděn na příkaz Kučmy, jehož vina se však zatím neprokázala. Vrahy novináře zatkly úřady letos v březnu a pozornost v této souvislosti vzbudila sebevražda někdejšího ministra vnitra Jurije Kravčenka, jehož tělo bylo objeveno krátce před tím, než měl v případu svědčit.
Popularita Juščenka však stále klesá a vinu na tom nese slabá ekonomika, inflace, klesající životní úroveň a skandály ve vládních kruzích. V prvních devíti měsících letošního roku
zpomalil růst ekonomiky na 2,8 procenta z loňských 13,4 procenta, což bylo nejslabší tempo růstu za posledních pět let.
První skandál se rozpoutal kolem bývalého ministra spravedlnosti Romana Zvaryče, který lhal ohledně svého vzdělání. Poté se objevily spekulace o tom, že Juščenkovu předvolební kampaň sponzoroval exilový ruský magnát Boris Berezovskij.
Juščenkovi také nepřidaly skandály jeho syna Andrije, který mimo jiné nezákonně řídil vůz
registrovaný na jinou osobu (luxusní auto značky BMW je údajně přihlášeno v ČR).
Vládní krizi rozpoutal dnes již bývalý šéf prezidentské kanceláře Oleksandr Zinčenko, který při odchodu z funkce počátkem září obvinil několik nejvyšších státních úředníků, včetně
oligarchy a šéfa vlivné Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO) Petra Porošenka, z korupce.
Několik dní poté Juščenko kvůli údajnému nedostatku "týmového ducha" odvolal vládu Tymošenkové. Skrytým důvodem však byly právě rostoucí hospodářské problémy. Ještě před pádem vlády také rezignovali další vysoce postavení činitelé včetně Porošenka.
Juščenko poté s problémy prosadil svého kandidáta na premiéra, kterým se stal méně známý gubernátor Dněpropetrovské oblasti Jurij Jechanurov. Musel však kvůli tomu uzavřít v
parlamentu spojenectví se svým nepřítelem z "oranžové revoluce" Janukovyčem, což mu část jeho spolupracovníků nemůže zapomenout.
Důsledky krize se mohou projevit již v parlamentních volbách plánovaných na březen příštího roku. Juščenkovi "oranžovou revoluci" připomíná ještě jedna nepříjemná skutečnost. Kvůli těžké otravě dioxinem musel dočasně přerušit svou prezidentskou kampaň a otrava mu také znetvořila obličej.
Podle vlastních slov byl otráven 5. září při večeři s šéfy ukrajinské zpravodajské služby.
