„Rozhodl jsem se složit funkci premiéra Ukrajiny. V úterý 12. dubna bude rozhodnutí předloženo parlamentu. Mé rozhodnutí je založeno na několika důvodech: politická krize byla uměle vyvolána a přání vyměnit jednu osobu zaslepila politiky a paralyzovala jejich vůli zajistit v zemi opravdové změny,“ oznámil odstupující premiér.
Jaceňukova vláda v únoru ustála hlasování o vyslovení nedůvěry. Dvě vládní strany však opustily koalici, čímž vláda přišla o většinu v parlamentu.
Strana ukrajinského prezidenta Petra Porošenka už v březnu vybrala případného Jaceňukova nástupce. Blok Petra Porošenka (BPP) navrhl, aby se jím stal dosavadní šéf parlamentu a člen BPP Volodymyr Hrojsman.
„Parlamentní frakce Bloku Petra Porošenka na post šéfa vlády nominovala Volodymyra Hrojsmana. Abych učinil vše pro stabilitu a kontinuitu kurzu, oznamuji rozhodnutí předat pravomoci předsedy vlády Ukrajiny,“ řekl v neděli Jaceňuk, který zároveň zdůraznil, že jeho Národní fronta zůstane součástí vládní koalice.
„Ode dneška vidím své úkoly šířeji, než je výkon funkce šéfa vlády. Součástí mého programu jsou nové volební zákony, ústavní reforma, reforma justice, koaliční kontrola směřování nové vlády, mezinárodní podpora Ukrajiny a její členství v EU a v NATO,“ dodal Jaceňuk.
Bilancoval ale také výsledky své vlády, která podle něj mimo jiné zemi uchránila od státního bankrotu, započala strukturální reformy a učinila vše pro nezvratnost směřování Ukrajiny směrem k západní Evropě. Jaceňukova vláda přitom byla široce kritizována za pomalé prosazování reforem.
Nový kandidát? Volodymyr Hrojsman
Osmatřicetiletý Hrojsman je poměrně zkušeným politikem. V první Jaceňukově popřevratové vládě vykonával funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj. Dlouhá léta působil jako starosta města Vinnycja v centrální Ukrajině.
Hrojsman chce do budoucí vlády povolat bývalého slovenského ministra Ivana Mikloše. Ten však své jmenování ukrajinským ministrem financí podmínil tím, že si ponechá slovenské občanství. Jeho vstup do ukrajinské vlády by proto měl umožnit zvláštní zákon, který mu umožní zasednout v novém kabinetu i bez toho, že se zřekne slovenského občanství.
Mikloš dosud působil jako poradce ukrajinské ministryně financí Natalje Jareskové.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk (41)- Jaceňuk se stal premiérem v únoru 2014, když byl svržen proruský režim prezidenta Viktora Janukovyče. Tomu se stalo osudné odmítnutí asociační dohody s EU, které vyvolalo krvavé protesty, během nichž Jaceňuk patřil k vůdcům opozice. Už v červenci téhož roku nabídl po odchodu dvou politických stran z vládní koalice demisi, ukrajinský parlament však rezignaci kabinetu odmítl.
- V minulosti byl Jaceňuk členem bloku Naše Ukrajina-Národní sebeobrana, která podporovala bývalého prozápadního prezidenta Viktora Juščenka, nebo strany Vlast někdejší premiérky Julije Tymošenkové. V březnu 2014 založil proevropskou formaci Lidová fronta, do níž vstoupila řada bývalých členů strany Vlast; kromě Jaceňuka také například šéf parlamentu Oleksandr Turčynov, který po Janukovyčově útěku ze země převzal dočasně jeho úřad.
- Jaceňukova strana na podzim 2014 v parlamentních volbách těsně zvítězila nad uskupením prezidenta Petra Porošenka. Blok Petra Porošenka ale získal více poslanců, protože byl úspěšnější v jednomandátových obvodech, v nichž se na Ukrajině volí většinovým způsobem polovina poslanců. Jaceňuk utvořil s Porošenkem a trojicí dalších prozápadních stran koaliční vládu a stanul v jejím čele.
- Programové prohlášení vlády bylo schváleno 11. prosince 2014 a v souladu s ústavou získal kabinet roční dobu hájení, kdy parlament nesměl hlasovat o jeho odvolání. Fungování vlády ale provázely spory, v parlamentu se nedařilo prosadit reformní zákony, jimiž západní finanční instituce podmiňují poskytování potřebných půjček. Rozbuškou se začátkem letošního února stala rezignace ministra hospodářství Aivarase Abromavičiuse, který ale má i nadále podporu prezidenta Porošenka.
- V polovině února hlasoval kyjevský parlament o vyslovení nedůvěry vládě, ta ale překvapivě odvolána nebyla, byť hlasování nebylo zdaleka jednoznačné. Pokus ale dál oslabil vládní koalici, která se 18. února po odchodu dvou stran de facto rozpadla a vláda v parlamentu přišla o většinu. Od té doby se vedou rozhovory o utvoření nového kabinetu.
- V letech 2005 až 2006 byl vystudovaný ekonom a právník Jaceňuk ministrem hospodářství, v roce 2007 byl v Janukovyčově vládě několik měsíců šéfem diplomacie a poté necelý rok předsedal parlamentu. Jako ministr hospodářství vyjednával vstup Ukrajiny do Světové obchodní organizace (WTO), do které Ukrajina vstoupila v roce 2008. V roce 2010 Jaceňuk kandidoval na prezidenta, skončil na čtvrtém místě se ziskem necelých sedmi procent hlasů.
- Jaceňuk se narodil 22. května 1974 ve městě Černivci, historické metropoli státního útvaru Bukovina. Na místní univerzitě, která sídlí v architektonickém skvostu od Josefa Hlávky, vystudoval práva. Úspěšně ukončil také Obchodní a hospodářský institut v Černivci (obor účetnictví a audit) a má také doktorát z Ukrajinského bankovního institutu.
- Před vstupem do politiky měl vlastní advokátní kancelář a pracoval v bankovnictví. V minulosti působil také jako viceguvernér centrální banky a byl náměstkem guvernéra Oděské oblasti či krymským ministrem hospodářství. Loni v září jej ruští vyšetřovatelé obvinili, že se jako dvacetiletý mladík podílel na mučení a vraždění vojáků ruské armády během první války v Čečensku v polovině 90. let. Kyjev v reakci na to doporučil Moskvě svěřit ruské vyšetřovatele do péče psychiatrů.
- Arsenij Jaceňuk je ženatý a má dvě dcery.
|
