Znovu se problémem, jak vyřešit situaci vyvolanou irským "ne", budou státníci zemí EU zabývat v půlce října. Unie prý potřebuje najít řešení, neboť se v červnu 2009 mimo jiné uskuteční volby do Evropského parlamentu, přičemž lisabonská smlouva měla měnit počet europoslanců.
Smlouva také stanovovala mechanismus, jak snížit počet eurokomisařů. S tím počítají současná pravidla, která však nepopisují, jak toho dosáhnout. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy zase podotknul, že se EU nebude moci rozšiřovat, dokud se problém s irským "ne" nevyřeší.
Topolánek by si již vsadil
V ratifikaci v Česku věří už i premiér Mirek Topolánek. Ještě včera prohlašoval, že by si na schválení nevsadil ani sto korun, dnes názor změnil, na takovou sázku by prý přistoupil. "Pravdou je, že kdyby k té ratifikaci docházelo teď, tak si nevsadím na na to české ano ani sto korun." řekl Topolánek novinářům v noci na dnešek. O několik hodin později však své vyjádření změnil. "Dneska bych si tu stovku už vsadil," uvedl krátce po konci vrcholné schůzky.
Česko bude viditelnější
Je nicméně možné, že hledání kompromisů nakonec spadne až na Česko, které se na vrcholné schůzce ocitlo kvůli zdrženlivému postoji ke smlouvě v centru pozornosti. Praha se totiž v lednu příštího roku na šest měsíců ujme předsednického křesla, v němž vystřídá Francii.
|
Vláda ale nikdy nemůže nařídit soudu, kdy má rozhodovat
Problém Prahy spočíval v tom, že v ČR se nyní ratifikační proces zastavil kvůli posouzení smlouvy a její slučitelnosti s českým právním řádem před ústavním soudem. Zástupci Prahy proto usilovali, aby se na tuto specifickou právní situaci vzal zřetel.
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg si ale přeje, aby jeho země smlouvu ratifikovala do 1. ledna příštího roku. "Myslím si, že by pro nás bylo dobré, abychom (lisabonskou smlouvu) ratifikovali do 1. ledna 2009, protože začíná naše předsednictví EU," uvedl šéf diplomacie.
Pokud smlouva v unii nezačne na začátku příštího roku platit, zcela zásadně to ovlivní podobu českého předsednictví a bude se nejspíš řídit podle současných pravidel. To mimo jiné znamená, že Češi budou během působení v čele EU "viditelnější". Český premiér Mirek Topolánek například neztratí část pravomocí na úkor takzvaného stálého předsedy Evropské rady, s jehož vznikem smlouva počítá, a který má řídit právě jednání premiérů a prezidentů členských států.
Problém i pro Chorvaty
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jehož země začne v EU na půl roku předsedat 1. července, uvedl, že se EU nebude moci rozšiřovat, dokud se problém s irským "ne" nevyřeší. To by mohlo zkomplikovat situaci Chorvatům, kteří jsou pro následující roky považováni za horkého favorita na členství v unii. Řada členských států sice popírá, že by neschválení smlouvy mělo zkomplikovat rozšíření EU, ale Chorvatsko k němu nicméně potřebuju jednomyslný souhlas unie.
