Šéf sudetoněmeckého landsmanšaftu a europoslanec Bernd Posselt nejprve napadl požadavek Česka u Evropské komise, aby název Karlovarské oplatky mohl používat pouze výrobce v daném regionu. Po Posseltovi nastoupila jeho rakouská kolegyně Agnes Schierhuberová, která se zaměřila na název Olomoucké tvarůžky.
Posselt tvrdí, že výroba karlovarských oplatků je „tradičním know-how pekařských rodin sudetoněmeckého původu, které po vysídlení v této tradici pokračují v Německu a Rakousku“.
„Nejlepší karlovarské oplatky na světě dnes vyrábí firma Wetzel v Dillingenu na Dunaji. O jídle něco vím a můžu to skutečně potvrdit,“ řekl při své interpelaci na Evropskou komisi. Schierhuberová zase vystoupila s tím, že tradici olomouckých tvarůžků si s sebou přenesli odsunutí moravští Němci, a navrhla rozlišení mezi českými „pravými oloumouckými syrečky“ a „olomouckými syrečky“ z Rakouska a Německa.
Vystoupení Posselta a Schierhuberové rozlítilo českého europoslance za KDU-ČSL Jana Březinu, který je s nimi v Evropském parlamentu ve stejné frakci Evropské lidové strany, i nezařazenou Janu Bobošíkovou. „Tyto připomínky by se vůbec neměly brát v úvahu,“ řekl LN Březina, který argumentuje tím, že součástí receptury Karlovarských oplatek je karlovarská vřídelní voda. „U olomouckých tvarůžků je třeba zabývat se otázkou, zda proces výroby rakouských olomouckých tvarůžků se podobá tomu českému, nebo zda jde spíše o harcký sýr,“ vysvětlil Březina, který Posseltovo vystoupení na půdě Evropského parlamentu označil za „agresivní výpad proti Česku, jehož účelem je narušit česko-německé a česko-rakouské vztahy“.
Za skandální považuje Březina také skutečnost, že požadavky vznášejí europoslanci, a nikoli národní vlády, navíc v době, kdy se komise ještě nestačila vyjádřit. „Volí cestu zákulisních metod a nátlakových prostředků, v jejichž rámci neváhají zneužít i institut interpelace Evropského parlamentu,“ uvedl Březina. Nakonec se ale oplatky a tvarůžky staly tématem i jeho interpelací.
„Vznesl jsem otázku ke komisi, zda tyto argumenty budou brány v úvahu, nebo zda dodrží obvyklý postup. Uvidíme, co odpoví. Má na to třicet dnů,“ řekl Březina. S interpelací na komisi vystoupila kvůli oplatkům i Bobošíková. „Důvodem jsou nestoudné výkřiky šéfa sudetoněmeckého landsmanšaftu,“ vysvětlila ČTK Bobošíková s tím, že Posselt se snaží pomáhat německým výrobcům na úkor českých. „Exkluzivní označení zvyšují cenu produktů. Jak je vidět, když jde o peníze, z piedestalu evropanství sestupujeme do nižších sfér,“ shrnul Březina.
Na uznání výlučné registrace nyní čeká asi 30 českých produktů, mezi nimi například Pardubický perník nebo Třeboňský kapr.
