LN Počet jazyků EU se rozšířil o tři. Není to třeba v případě irštiny zbytečné, když si uvědomíte, kolik problémů z toho vyplývá?
S bulharštinou nám přibyla dokonce třetí abeceda, protože po latinské a řecké máme teď i cyrilici. Jazyky znamenají rozmanitost, ale i náročnost při fungování unie. Ale na druhé straně, to je Evropa. Jazyk není jen technický nástroj, ale i nositel kultury. Spolužití kultur je důležitým aspektem fungování EU. Proto vícejazyčnost je nevyhnutelnou součástí fungování unie. A cena není nijak obrovská. 2,5 eura na jednoho občana unie ročně. Místo polemiky, jestli používat v unii tolik jazyků, říkám, že je třeba rozvíjet znalost jazyků. Nejen že nás to obohacuje, ale také reálná mobilita pracovního trhu není možná bez znalosti jazyků.
LN Jak Evropské unie tolik jazyků zvládá? Už jste vyřešili problémy s minulým rozšířením?
Rozšíření v roce 2004 bylo z pohledu jazyků mimořádně náročné. Z jedenácti na dvacet jazyků. Teď už můžu říci, že unie novou situaci zvládá. Problémem dnes už není rychlost, ale kvalita překladů.
LN Je pravda, že více cizích jazyků umí občané menších států a problém je s těmi velkými?
Ano. Menší národy se v této oblasti více snaží. U velkých je to problém, například ve Velké Británii. Jenom angličtina dnes už v Evropě ani ve světě nestačí.
LN Jak jsou na tom nové členské státy, včetně Česka a Slovenska?
Slovensko a Česko patří k nadprůměru v unie. Víc než 60 % obyvatel tvrdí, že mluví cizím jazykem. Maďaři jsou na tom hůře.
LN Se Spojenými státy neprohrává Evropská unie jen v ekonomice, ale i v úrovni univerzit...
Amerika má velmi různorodou úroveň školství. Školy světově excelentní, ale i podprůměrné. Evropa je spíše velmi dobrý průměr. V první dvacítce světa jsou jen dvě evropské univerzity, téměř všechny ostatní jsou americké. Ale v prvních 500 univerzitách je 200 evropských. Evropské univerzity jsou ale podvyživené. V USA se na studenta vydává o 10 000 eur více než v Evropě. Do vzdělávání se v Americe dává více nejen veřejných, ale i soukromých zdrojů. Ty v Evropě chybí. V USA tyto finance zabezpečuje nejen školné, ale především firmy.
LN Jsou v rozpočtu EU peníze?
Jsou ve strukturálních fondech. To je šance především pro nové země EU. Za tyto peníze by se neměly stavět jen dálnice a čističky, ale měly by směřovat i do vědy a výzkumu. Sedm příštích let je šancí, která se nebude opakovat. Bez kvalitního vzdělání se nepohneme.
LN Je nějaký příklad, který bychom měli následovat?
Ano, skandinávské státy, které dělají to, co my ostatní jen plánujeme. A výsledky jsou vidět. Patnáctiletí Fini jsou nejlepší na světě. Míra návratnosti investicí do vzdělání je úplně nejvyšší. Větší než do akcií. Ale musí být politická moudrost a dlouhodobý přístup.
