„Myslím si, že v Číně a jinde, včetně USA, se používá rétorika, která může vytvářet dojem, že válka je hned za rohem nebo že jsme na hraně války s Čínou,“ řekl Milley v rozhovoru s portálem Defense One.
„Může se to stát,“ připouští šéf amerického štábu náčelníků možnost incidentu či jiné události, která by spustila „nekontrolovatelnou eskalaci“. Sám to však momentálně nepovažuje za pravděpodobné.
Milley varuje před přehnanými reakcemi, které podněcují plameny nedůvěry a nepřátelství. „Samotná rétorika může přehřát ovzduší,“ tvrdí.
Domnívá se, že přinejmenším představitelé čínské armády, a možná i další části čínské společnosti, už dospěli k závěru, že válka s USA je nevyhnutelná Považuje to za velmi nebezpečné myšlení.
On sám vojenský střet Číny a USA nevnímá jako už pevně určený osud. „Myslím, že to nehrozí. Ale myslím si, že musíme být velmi pragmatičtí a opatrní.“
Milley za správný recept, jak odradit Čínu od jakýchkoliv vojenských akcí schopných rozpoutat konflikt s USA, považuje princip bývalého amerického prezidenta Theodora Roosevelta „mluvit potichu, ale nosit velký klacek“. Tedy mírnit svá vyjádření, ale zároveň posílit armádu na takovou úroveň, aby si Čína rozmyslela své akce.
„Snížíme pravděpodobnost války, pokud zůstaneme ve vztahu k Číně opravdu, ale opravdu silní. A pokud bude Čína vědět, že máme vůli svou sílu v případě potřeby použít,“ řekl Milley. „Je potřeba být o něco realističtější, a o něco méně emocionální,“ dodal.
Američtí generálové opakovaně varovali, že Čína se připravuje na invazi na Tchaj-wan, a tudíž i pravděpodobný vojenský střet s USA. Uváděli různá data, včetně roků 2022, 2025 či 2027. Podle ředitele americké tajné služby CIA Williama Burnse čínský prezident Si Ťin-pching nařídil armádě, aby byla připravená zaútočit na ostrov právě v roce 2027.
Podle Milleyho je potřeba, aby USA Tchaj-wan dostaly do pozice, kdy náklady související s válkou převáží v očích Pekingu jakékoliv zisky. Ostrov podle něj potřebuje protivzdušnou obranu, protilodní střely a protilodní miny.
Zároveň ale dodává, že Tchaj-wan se na obranu již aktivně připravuje. Pro vojensky nezkušenou Čínu by byl proto těžkým oříškem k rozlousknutí. „Dobytí ostrova by bylo velmi obtížné,“ říká.
Čínsko-ruská vojenská aliance?
Předseda sboru náčelníků štábů se též vyjádřil k možné rusko-čínské vojenské alianci. Během březnové návštěvy v Moskvě Si Ťin-pching se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem podepsali rámcové dohody o rozšíření strategického partnerství a o strategické spolupráci. Putin nicméně popřel, že by Rusko s Čínou vytvářely vojenské spojenectví.
„Existují určité náznaky, že tento rozhovor pokračuje. Ale to je úplně něco jiného než skutečná vojenská aliance,“ uvedl Milley, podle něhož jsou obavy z čínsko-ruského vojenského spojenectví předčasné.
Před výborem pro ozbrojené síly Sněmovny reprezentantů nicméně připustil, že Čína a Rusko se k sobě přibližují. „To je problematické,“ dodal. „A Írán je třetí. Tyto tři země dohromady budou po mnoho let problémem, zejména Rusko a Čína kvůli jejich schopnostem.“
USA varovaly, že poprvé v historii čelí dvěma hlavním jaderným mocnostem, jejichž bezpečností zájmy soupeří s těmi americkými. Milley připustil, že kdyby musely Spojené státy čelit oběma státům zároveň, bylo by to pro ně velmi obtížné.
20. února 2023 |
