„Máme 300 tisíc volných pracovních míst v tomto oboru prostě proto, že nemáme kvalifikované lidi – platí to napříč vládními a ekonomickými institucemi,“ řekl minulý rok agentuře Bloomberg republikánský kongresman Mike Rogers, jenž se v minulosti podílel mimo jiné na zformování vesmírné síly U.S. Space Force. Hrozba kybernetických útoků ze strany národních států a dalších aktérů se podle něj bude s postupem času jen zvyšovat.
Propagátor sociálních dávek pro všechny a velký snílek. Kým byl stvořitel drogistického impéria dm? |
Jak přesně by tato nová instituce měla vypadat, nastínila nedávno na stránkách deníku The Washington Post demokratická senátorka Kirsten Gillibrandová. Mělo by se jednat o „civilní doplněk West Pointu, letecké akademie a dalších vojenských akademií“. Cílem těchto snah by podle Gilibrandové mělo být „učinit vládu USA průkopníkem v digitálních pracovních příležitostech“.
Na praxi do úřadů
Studenti by se připravovali v oborech, jako je umělá inteligence, softwarové inženýrství, kyberbezpečnost, robotika a datová věda, jež kombinuje statistiku a datovou analýzu. „Na praxi“ by chodili přímo do příslušných vládních úřadů, kde by měli na starosti primárně kybernetickou bezpečnost. Vypomáhat by ale mohli i s obranou elektrických rozvodů a distribuce potravin či se správou kryptoměn. Do jejich portfolia by spadal i vývoj regulací pro samořídící auta či autonomní drony.
Nic ještě není definitivní, hlasy Rogerse a Gillibandové jsou však klíčové. Oba jsou totiž ve věcech obrany klíčovými osobnostmi amerického Kongresu. Zatímco první jmenovaný je místopředsedou sněmovního výboru bezpečnostních složek, Gilibrandová zasedá v jeho senátním protějšku. Pokud se v jejich hlasech setkávají demokraté s republikány a dolní komora amerického Kongresu s tou horní, „kybernetický West Point“ má slušné šance na úspěch.
Plusem jistě je i fakt, že Gillibrandová má ve spolupráci s republikány jistou praxi. S texaským konzervativcem Tedem Cruzem se mimo jiné před rokem podílela na návrhu legislativy na postihování sexuálních útoků uvnitř ozbrojených složek. Ty jsou totiž dodnes v gesci interních vyšetřování jednotlivých útvarů armády.
Spojené státy mají důvod k obavám. Za poslední dobu totiž zaregistrovaly hned několik velkých kybernetických útoků. Například v prosinci 2020 útočili hackeři přímo na instituce americké federální vlády – ministerstva financí, obchodu, vnitřní bezpečnosti, zahraničí a obrany. Dostali se rovněž do sítí ministerstva energetiky a Národního úřadu pro jadernou bezpečnost (NNSA), který spravuje americké jaderné zbraně.
Ruská digitální stopa
Kromě toho se mezi terče zařadily desítky soukromých firem. Pachatelé nezaútočili přímo, nýbrž skrze software na monitorování sítí, který všechny uvedené organizace používaly. Nástroj od americké firmy SolarWinds byl nejspíše infikován už na jaře, a hackeři tak zřejmě mohli několik měsíců sledovat komunikaci pracovníků americké vlády či velkých korporací. Americký tisk označil za pachatele ruskou skupinu známou jako Cozy Bear či APT29, americká vláda loni v dubnu útok otevřeně spojila s ruskou civilní rozvědkou SVR.
V květnu minulého roku se zase stala terčem kyberzločinců americká ropná společnost Colonial Pipeline. Na její servery zaútočili prostřednictvím takzvaného ransomwaru, tedy vyděračského programu, který zablokuje přístup k systému a za odblokování požaduje výkupné.
FBI za pachatele útoku označila organizaci známou jako DarkSide, která by podle odborníků mohla mít sídlo v Rusku či někde ve východní Evropě. Firma zaplatila výkupné, začátkem června však americké ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že se mu podařilo získat zpět většinu prostředků, které Colonial Pipeline zaplatila v bitcoinech. Tuto digitální měnu získalo zpět nové oddělení vytvořené současnou administrativou prezidenta Joea Bidena.
Celkově se mezi lety 2006 a 2020 staly americké instituce terčem hned 156 závažných kyberútoků, jež způsobily škody vyšší než milion dolarů. Jsou tak se značným předstihem nejpostiženější zemí na světě. Druhé je ve stejné statistice Spojené království se 47 útoky, třetí Indie s 23.
