USA se tak ocitly v jednom orgánu se čtyřmi zeměmi obviňovanými z vážného porušování lidských práv - Kubou, Saúdskou Arábií, Čínou a Ruskem, které byly rovněž zvoleny.
VS OSN obměnilo třetinu rady, tedy 18 členů. Spojené státy získaly 167 hlasů ze 192. Jejich zvolení na tříleté období, které může být jednou obnoveno, bylo dopředu jasné. Ve skupině západních zemí totiž na tři místa byli pouze tři kandidáti. Spolu s USA tak byly zvoleny Belgie a Norsko.
Výsledky hlasování ve dvou dalších geografických skupinách bylo také jasné dopředu, takže byly zvoleny Kuba, Čína i Saúdská Arábie.
Nová americká administrativa Baracka Obamy už koncem března rozhodla, že bude o místo v radě usilovat na rozdíl od Bushovy vlády, která tento orgán bojkotovala hned od jeho vytvoření v roce 2006. Obama prohlásil, že chce, aby rada byla ve své činnosti na obranu lidských práv úspěšnější a účinnější, a proto do ní USA i vstoupily.
Dnešní volbu dopředu kritizovaly přední organizace na obranu lidských práv, především Freedom House, a to hlavně proto, že o místa se ucházely země, které samy mají s dodržování lidských práv problémy. Ze stejných důvodů volbu kritizoval i někdejší český prezident Václav Havel, který ji v pondělním listu The New York Times dokonce označil za frašku.
Rada pro lidská práva OSN vznikla před třemi lety. Čelí ale výtkám za nedostatečný postup v boji proti násilí v západosúdánské provincii Dárfúr a v čínské autonomní oblasti Tibet.
Členy Rady pro lidská práva OSN byly zvoleny: USA, Belgie, Norsko, Kuba, Mexiko, Uruguay, Kamerun, Džibuti, Mauricius, Nigérie, Senegal, Saúdská Arábie, Bangladéš, Čína, Jordánsko, Kyrgyzstán, Maďarsko a Rusko.
