Do měsíce a půl by také Libye měla zmizet ze seznamu zemí podporujících terorismus, kterému léta vévodila. „Činíme tyto kroky jako uznání libyjského závazku trvale se vzdát terorismu,“ uvedla Riceová ve svém prohlášení.
Ocenila také „výtečnou libyjskou spolupráci se Spojenými státy a dalšími členy mezinárodního společenství v reakci na společné globální hrozby, kterým civilizovaný svět čelí po 11. září 2001“. V čem tato „výtečná spolupráce“ spočívala, to Riceová neuvedla. Již delší dobu se ale mluví o tom, že libyjská vláda předává Západu informace o pohybu islamistů, které za hrozbu považuje i režim Muammara Kaddáfího.
Obnovení diplomatických kontaktů a vyškrtnutí Libye ze seznamu notorických sponzorů terorismu je vyvrcholením cesty k usmíření, kterou se obě země v posledních letech vydaly. Impulsem bylo Kaddáfího rozhodnutí z prosince 2003 vzdát se programu zbraní hromadného ničení. Již v následujícím roce USA zrušily obchodní embargo uvalené na Tripolis.
Uplynulá desetiletí v americkolibyjských vztazích byla přitom provázena vším možným, jen ne smířlivými gesty. Na počátku nevraživosti stálo znárodnění ropných zařízení a „vyhnání“ amerických vojenských lodí z libyjských vod, které Kaddáfí provedl v roce 1973. Krize se vyostřila v roce 1979, kdy byla v Tripolisu po íránském vzoru napadena americká ambasáda. Američané pak označili Libyi za „sponzora terorismu“ a přerušili s ní diplomatické vztahy.
Klíč z Lockerbie
O sedm let později se američtí vojáci na diskotéce v Berlíně stali terčem teroristického útoku, z jehož spáchání USA obvinily právě Kaddáfího režim. Odvetou byl nálet na Tripolis a přístavní město Benghází. V prosinci 1988 byl spáchán další atentát, který byl připsán libyjské rozvědce. Nad skotským městečkem Lockerbie explodovala nálož v letounu americké společnosti PanAm, zahynulo celkem 270 lidí. Tripolis se následně stal „vyvrhelem“ i pro velkou část mezinárodního společenství.
Právě Lockerbie se ale také stalo klíčem k usmíření. Kaddáfí nejdřív souhlasil s vydáním dvou agentů libyjské rozvědky do Nizozemska, kde byli za Lockerbie souzeni. Kaddáfího režim následně přijal „právní odpovědnost“ za spáchání atentátů a štědře odškodnil pozůstalé po obětech útoku.
Ne všechny ale toto gesto přesvědčilo, což se ukázalo i v reakcích na včerejší krok americké administrativy. „Je to zcela šokující. Je to nebezpečný krok. Ocenili tím teroristy,“ citovala agentura Reuters Susan Cohenovou, která při atentátu v Lockerbie přišla o svoji 20letou dceru. Podle ní sleduje americká vláda jen ekonomické zájmy. „Jediným důvodem je ropa,“ dodává.
Ocenila také „výtečnou libyjskou spolupráci se Spojenými státy a dalšími členy mezinárodního společenství v reakci na společné globální hrozby, kterým civilizovaný svět čelí po 11. září 2001“. V čem tato „výtečná spolupráce“ spočívala, to Riceová neuvedla. Již delší dobu se ale mluví o tom, že libyjská vláda předává Západu informace o pohybu islamistů, které za hrozbu považuje i režim Muammara Kaddáfího.
Obnovení diplomatických kontaktů a vyškrtnutí Libye ze seznamu notorických sponzorů terorismu je vyvrcholením cesty k usmíření, kterou se obě země v posledních letech vydaly. Impulsem bylo Kaddáfího rozhodnutí z prosince 2003 vzdát se programu zbraní hromadného ničení. Již v následujícím roce USA zrušily obchodní embargo uvalené na Tripolis.
Uplynulá desetiletí v americkolibyjských vztazích byla přitom provázena vším možným, jen ne smířlivými gesty. Na počátku nevraživosti stálo znárodnění ropných zařízení a „vyhnání“ amerických vojenských lodí z libyjských vod, které Kaddáfí provedl v roce 1973. Krize se vyostřila v roce 1979, kdy byla v Tripolisu po íránském vzoru napadena americká ambasáda. Američané pak označili Libyi za „sponzora terorismu“ a přerušili s ní diplomatické vztahy.
Klíč z Lockerbie
O sedm let později se američtí vojáci na diskotéce v Berlíně stali terčem teroristického útoku, z jehož spáchání USA obvinily právě Kaddáfího režim. Odvetou byl nálet na Tripolis a přístavní město Benghází. V prosinci 1988 byl spáchán další atentát, který byl připsán libyjské rozvědce. Nad skotským městečkem Lockerbie explodovala nálož v letounu americké společnosti PanAm, zahynulo celkem 270 lidí. Tripolis se následně stal „vyvrhelem“ i pro velkou část mezinárodního společenství.
Právě Lockerbie se ale také stalo klíčem k usmíření. Kaddáfí nejdřív souhlasil s vydáním dvou agentů libyjské rozvědky do Nizozemska, kde byli za Lockerbie souzeni. Kaddáfího režim následně přijal „právní odpovědnost“ za spáchání atentátů a štědře odškodnil pozůstalé po obětech útoku.
Ne všechny ale toto gesto přesvědčilo, což se ukázalo i v reakcích na včerejší krok americké administrativy. „Je to zcela šokující. Je to nebezpečný krok. Ocenili tím teroristy,“ citovala agentura Reuters Susan Cohenovou, která při atentátu v Lockerbie přišla o svoji 20letou dceru. Podle ní sleduje americká vláda jen ekonomické zájmy. „Jediným důvodem je ropa,“ dodává.
