Zpravodajský server Politico poznamenal, že rozhodnutí soudu je „velkou ranou pro pozitivní diskriminaci ve vyšším školství“. Soudci vyhověli skupině Studenti za férové přijímací řízení, kterou založil aktivista Edward Blum. Skupina se k nejvyššímu soudu odvolala poté, co UNC už v roce 2014 obvinila, že znevýhodňuje bělošské uchazeče o studium a také ty s asijskými kořeny.
UNC jakožto veřejná univerzita podle skupiny a soudu porušovala 14. dodatek americké ústavy o rovném postavení před zákonem, pokud při výběru studentů brala v potaz jejich etnickou příslušnost. V případě Harvardu skupina argumentovala zákonem z roku 1964, který zakazuje diskriminaci na základě rasy či státní příslušnosti při rozdělování federální finanční podpory.
Pro byli soudci nominovaní republikány, zato soudci nominovaní demokraty byli proti. Poměr hlasů byl tedy 6:3 pro Severní Karolínu a 6:2 v případě Harvardu, kde se jedna soudkyně hlasování neúčastnila.
„Univerzity se příliš dlouho chybně domnívaly, že základním kritériem pro posuzování hodnoty jednotlivce nejsou pokořené výzvy, nabyté schopnosti a získané zkušenosti, ale barva jeho kůže. Naše ústavní historie tuto volbu netoleruje,“ řekl předseda Nejvyššího soudu John Roberts. Soudkyně Sonia Sotomayorová naopak za menšinu argumentovala, že rozhodnutí pozitivní diskriminaci zakázat „zvrátí desítky let významného pokroku“.
Univerzita Severní Karolíny už podle agentury Reuters oznámila, že rozhodnutí soudu pečlivě zkoumá a že se bude řídit zákonem. Prezident Harvardu Lawrence Bacow pak v hromadném mailu „členům harvardské komunity“ napsal, že škola se rozhodnutí soudu podřídí a mimo jiné připomněl, že podle Nejvyššího soudu školy mohou při přijímacích řízeních stále zohledňovat, jak studenti v přijímacích esejích popisují, jak jim jejich etnická příslušnost ovlivnila život.
Takzvaná pozitivní diskriminace má za cíl usnadnit přijetí znevýhodněných studentů, ať už Afroameričanů, Hispánců či dalších. Podporování menšin ve školství se zrodilo v USA už v 60. letech minulého století. Americká vláda však školskou praxi už v roce 2018 zakázala. Zrušila tehdy nařízení dřívějšího kabinetu, které umožňovalo středním a vysokým školám vybírat mezi uchazeči o studium mimo jiné i podle rasového klíče.
Na osmi nejprestižnějších amerických univerzitách, mezi nimi na Harvardu nebo Yale, vzrostl počet studentů etnických menšin lety 2010 a 2021 o 55 procent. V roce 2021 tak těchto studentů na amerických kampusech bylo 35 procent, odkazuje se Reuters na federální statistiky.
Mezi zastánce vstřícnějšího přístupu vůči lidem etnických menšin na kampusech amerických univerzit patřily po desetiletí mnohé vzdělávací a vojenské instituce i firmy, které usilovaly o zmírnění rasového vyloučení v americké společnosti a také o dosažení větší diverzity na školách a pracovištích, což podle podporovatelů institucím přinese větší množství užitečných pohledů a přístupů.
Kritici tohoto přístupu argumentují, že je vlastně sám o sobě diskriminační. Mnoho amerických konzervativců, především z Republikánské strany, uvádí, že zvýhodňování jakékoli rasy je protiústavní, a to nehledě na účel, který má plnit.
Trump se raduje, Biden je zklamaný
Předseda americké Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy rozhodnutí Nejvyššího soudu uvítal. „Nejvyšší soud právě rozhodl, že žádnému Američanovi by neměly být odepřeny vzdělávací příležitosti kvůli rase. Nyní budou moci studenti soutěžit na základě stejných standardů a individuálních zásluh. Přijímací řízení na vysoké školy se tak stane spravedlivějším a bude prosazována rovnost před zákonem,“ uvedl republikánský předseda.
Totéž si myslí i republikánský exprezident Donald Trump. „Toto je skvělý den pro Ameriku. Výjimečně nadaní lidé a ti, kteří mají všechno potřebné pro úspěch, včetně budoucí velikosti naší země, jsou konečně odměněni. Na toto rozhodnutí všichni čekali a doufali v něj. Výsledek je úžasný. Našich největších mozků si musíme vážit. A toto nám tento báječný den přinesl. Vracíme se zpět k (přijímání) podle zásluh – a tak by to mělo být!“ napsal Trump.
Vláda současného demokratického prezidenta Joea Bidena podle agentury Reuters v posledních týdnech debatuje o možných krocích, které by Biden mohl učinit. Sám prezident v první reakci na rozhodnutí uvedl, že Nejvyšší soud opustil desítky let trvající precedens. Rozhodnutí soudu označil za zklamání. S rozhodnutím silně nesouhlasí.
Pozitivní diskriminace je podle něj špatně chápána. „Nemůžeme dopustit, aby toto rozhodnutí bylo posledním slovem,“ uvedl prezident USA s tím, že soud „nemůže změnit to, co Amerika představuje“. „Věřím, že naše vysoké školy jsou silnější, když jsou rozmanitější,“ zdůraznil šéf Bílého domu.
Univerzity také vyzval, aby nadále usilovaly o rozmanitost studentů a zohledňovaly nepřízeň osudu, kterou musel každý uchazeč překonat. To podle prezidenta znamená zkoumat, kde budoucí možný student vyrůstal a s jakými problémy se setkal, „včetně rasové diskriminace“. „V Americe stále existuje diskriminace,“ zdůraznil Biden.
Prezident rovněž oznámil, že pověřil ministerstvo školství, aby prozkoumalo, jaké možnosti budou od nynějška školy mít pro budování inkluzivnějších a pestřejších ročníků studentů. S resortem školství bude na pokynech pro univerzity spolupracovat i ministerstvo spravedlnosti. Společně školám materiály dodají v příštích 45 dnech, uvedl ministr spravedlnosti Merrick Garland.
Exprezident Barack Obama, který se zapsal do dějin jako první a zatím jediný afroamerický prezident USA, uvedl, že systém nebyl dokonalý, ale pomohl „generacím studentů, jako byla Michelle nebo já, dokázat, že si místo u stolu zasloužíme. Nyní je na nás všech, abychom mladým lidem dali příležitosti, které si zaslouží, a abychom studentům všude pomohli z nových možností těžit“.
Bývalá první dáma Michelle Obamová uvedla, že na univerzitě byla jednou z mála černošských studentek a byla hrdá na to, že se na prestižní školu dostala. Zároveň se však sama sebe tázala, zda si lidé nemyslí, že byla přijata díky takzvané pozitivní diskriminaci, ačkoliv věděla, že na svém přijetí tvrdě pracovala. „Byl to stín, kterého se studenti jako já nemohli zbavit, ať už tyto pochybnosti pocházely zvenčí, nebo z naší mysli. Ale faktem je, že jsem tam patřila,“ poznamenala s tím, že soucítí s mladými lidmi, kteří přemýšlejí nad tím, jak bude vypadat jejich budoucnost a jaké budou mít příležitosti.
„I když vím, jaká síla a odvaha se skrývá v dětech, které se vždycky musely trochu víc zapotit, aby vyšplhaly po stejných žebřících, doufám a modlím se, abychom se my ostatní byli ochotni také trochu zapotit,“ dodala.
Se zákazem vstřícného přístupu bude pro školy nyní výrazně obtížnější nabírat takové soubory studentů, které budou odrážet etnické složení populace ve Spojených státech. Podporu affirmative action v průzkumu agentur AP a NORC nicméně vyjádřilo 63 procent dospělých Američanů, ačkoliv jen málo z nich se domnívá, že by etnická příslušnost měla hrát „významnou roli“ při výběru studentů.
Rozhodnutí by podle listu The New York Times mohlo mít dalekosáhlé důsledky nejen pro univerzity a vyšší odborné školy, ale i pro trh práce, na který by mohlo začít proudit méně lidí etnických menšin s vysokým vzděláním a zaměstnavatelé se budou opět zamýšlet nad tím, jak přistupovat k etnicitě uchazeče při pracovních pohovorech, píše deník.
