Dokument tvrdí, že Spojené státy budou usilovat o společný postup s hlavními spojenci a partnery, bez jejichž stálé spolupráce "nejsme schopni dosáhnout ve světě výsledků". Jak ale dokument upozorňuje, v případě nutnosti musejí být Spojené státy "připraveny jednat samy".
"V případě nutnosti... nevylučujeme využití síly předtím, než dojde k nějakému útoku, a to i přesto, že nebude jisté datum či místo nepřátelského útoku," citovala ze strategického dokumentu o národní bezpečnosti agentura AFP.
Írán je podle dokumentu o 49 stranách, který by měl být zveřejněn dnes, největší hrozbou pro USA. Administrativa prezidenta George Bushe obviňuje Teherán z toho, že tajně usiluje o získání jaderné bomby. Íránci tvrdí, že jim jde jen o vědecký výzkum.
"Írán odpírá svému lidu jeho touhy po svobodě"
"Íránský režim podporuje terorismus, ohrožuje Izrael, pokouší se nabourávat mír na Blízkém východě a odpírá svému lidu jeho touhy po svobodě," píše se v dokumentu. "Íránský režim musí učinit strategické rozhodnutí o změně politik... to je cílem americké politiky," uvedl Bílý dům. Prezident Bush nadále odmítá vyloučit vojenský zásah proti Íránu; tvrdí však, že na místě jsou teď diplomatická jednání.
O íránském jaderném programu v současnosti už několik dní jednají zástupci členů Rady bezpečnosti OSN s právem veta. Radě bezpečnosti otázku íránských jaderných aktivit předala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Rada by mohla rozhodnout o uvalení sankcí na Írán.
Podle agentur dokument zdůrazňuje fakt, že následky úderu zbraněmi hromadné zkázy jsou tak zničující, že nelze nečinně vyčkávat, až se nebezpečí zformuje. "Preventivní akce zůstává proto v naší bezpečnostní strategii," uvádí dokument.
Možnost zasazení preventivního úderu obsahuje již předchozí strategie národní bezpečnosti z roku 2002, která byla zveřejněna jen několik měsíců před útokem proti Iráku v březnu roku 2003. Spojené státy ospravedlnily invazi existencí zbraní hromadného ničení v rukou režimu Saddáma Husajna.
Vlastnictví zbraní se nepodařilo po invazi dokázat, a proto Washington přešel k tvrzení, že svět je vždy bezpečnější bez diktátorských režimů. Podobné tvrzení se objevuje také v nynějším dokumentu a je podle agentur adresováno Teheránu. "Nepochybujeme o faktu, že svět bude lepší, pokud budou tyrané vědět, že získávají zbraně hromadného ničení na vlastní riziko a nebezpečí," zdůrazňuje dokument.
Dokument upozorňuje na nebezpečí jaderných zbraní pocházející ze Severní Koreje. Washington bude nadále usilovat o návrat Pchjongjangu k jednacímu stolu spolu s Jižní Koreou, Ruskem, Čínou a Japonskem, třebaže Severní Korea "prokázala dvojakost, nechuť a špatnou vůli".
Dokument také vyjadřuje obavy, že ruský prezident Vladimir Putin ustupuje od demokratických principů. Posilování spolupráce s Moskvou proto závisí na tom, jaká bude ruská domácí politika a postup Moskvy v oblasti Blízkého východu a jižní, střední a východní Asie.
Nemenší znepokojení projevuje Washington ohledně Číny, která se podle dokumentu "přidržuje starého způsobu myšlení a jednání, jež jitří obavy v oblasti a ve světě". Obavy vzbuzuje tiché posilování čínské armády a obchodní expanze spojená, jak uvádí strategie, s postupem jakoby směřujícím k ovlivňování dodávek energie po světě a spíše se snahou o řízení trhů než o jejich uvolňování.
Washington si v dokumentu stěžuje, že "Čína podporuje země bohaté na surovinové zdroje bez ohledu na jejich špatné řízení nebo zahraniční počínání těchto režimů". Palestinské radikální hnutí Hamas, které vyhrálo palestinské parlamentní volby, může podle dokumentu využít příležitosti k dosažení míru s Izraelem a ke vzniku palestinského státu, ovšem jen za podmínky, že se zřekne svých "teroristických kořenů a změní postoj k Izraeli".
"V případě nutnosti... nevylučujeme využití síly předtím, než dojde k nějakému útoku, a to i přesto, že nebude jisté datum či místo nepřátelského útoku," citovala ze strategického dokumentu o národní bezpečnosti agentura AFP.
Írán je podle dokumentu o 49 stranách, který by měl být zveřejněn dnes, největší hrozbou pro USA. Administrativa prezidenta George Bushe obviňuje Teherán z toho, že tajně usiluje o získání jaderné bomby. Íránci tvrdí, že jim jde jen o vědecký výzkum.
"Írán odpírá svému lidu jeho touhy po svobodě"
"Íránský režim podporuje terorismus, ohrožuje Izrael, pokouší se nabourávat mír na Blízkém východě a odpírá svému lidu jeho touhy po svobodě," píše se v dokumentu. "Íránský režim musí učinit strategické rozhodnutí o změně politik... to je cílem americké politiky," uvedl Bílý dům. Prezident Bush nadále odmítá vyloučit vojenský zásah proti Íránu; tvrdí však, že na místě jsou teď diplomatická jednání.
O íránském jaderném programu v současnosti už několik dní jednají zástupci členů Rady bezpečnosti OSN s právem veta. Radě bezpečnosti otázku íránských jaderných aktivit předala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Rada by mohla rozhodnout o uvalení sankcí na Írán.
Podle agentur dokument zdůrazňuje fakt, že následky úderu zbraněmi hromadné zkázy jsou tak zničující, že nelze nečinně vyčkávat, až se nebezpečí zformuje. "Preventivní akce zůstává proto v naší bezpečnostní strategii," uvádí dokument.
Možnost zasazení preventivního úderu obsahuje již předchozí strategie národní bezpečnosti z roku 2002, která byla zveřejněna jen několik měsíců před útokem proti Iráku v březnu roku 2003. Spojené státy ospravedlnily invazi existencí zbraní hromadného ničení v rukou režimu Saddáma Husajna.
Vlastnictví zbraní se nepodařilo po invazi dokázat, a proto Washington přešel k tvrzení, že svět je vždy bezpečnější bez diktátorských režimů. Podobné tvrzení se objevuje také v nynějším dokumentu a je podle agentur adresováno Teheránu. "Nepochybujeme o faktu, že svět bude lepší, pokud budou tyrané vědět, že získávají zbraně hromadného ničení na vlastní riziko a nebezpečí," zdůrazňuje dokument.
Dokument upozorňuje na nebezpečí jaderných zbraní pocházející ze Severní Koreje. Washington bude nadále usilovat o návrat Pchjongjangu k jednacímu stolu spolu s Jižní Koreou, Ruskem, Čínou a Japonskem, třebaže Severní Korea "prokázala dvojakost, nechuť a špatnou vůli".
Dokument také vyjadřuje obavy, že ruský prezident Vladimir Putin ustupuje od demokratických principů. Posilování spolupráce s Moskvou proto závisí na tom, jaká bude ruská domácí politika a postup Moskvy v oblasti Blízkého východu a jižní, střední a východní Asie.
Nemenší znepokojení projevuje Washington ohledně Číny, která se podle dokumentu "přidržuje starého způsobu myšlení a jednání, jež jitří obavy v oblasti a ve světě". Obavy vzbuzuje tiché posilování čínské armády a obchodní expanze spojená, jak uvádí strategie, s postupem jakoby směřujícím k ovlivňování dodávek energie po světě a spíše se snahou o řízení trhů než o jejich uvolňování.
Washington si v dokumentu stěžuje, že "Čína podporuje země bohaté na surovinové zdroje bez ohledu na jejich špatné řízení nebo zahraniční počínání těchto režimů". Palestinské radikální hnutí Hamas, které vyhrálo palestinské parlamentní volby, může podle dokumentu využít příležitosti k dosažení míru s Izraelem a ke vzniku palestinského státu, ovšem jen za podmínky, že se zřekne svých "teroristických kořenů a změní postoj k Izraeli".
