„Ministerstvo obrany se soustředí na tři priority: odradit ostatní protivníky Izraele od zapojení do konfliktu, poskytnout našemu důležitému spojenci bezpečnostní pomoc, o kterou žádá, a zůstat ostražití vůči jakémukoli bezpečnostnímu ohrožení amerických sil, které by mohlo vzniknout,“ řekla v úterý mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová. „Hlavním cílem americké armády je vyslat odstrašující signál,“ dodala.
Navyšování americké přítomnosti na Blízkém východě přichází poté, co Hamás 7. října při útoku na Izrael zavraždil 1400 lidí, a dalších 200 odvlekl do Pásma Gazy. Izrael v reakci zahájil v enklávě bombardování, při němž podle tamních úřadů přišlo o život na tři tisíce Palestinců.
Ministr obrany Lloyd Austin v úterý nařídil letadlové lodi USS Gerald Ford, aby prodloužila své půlroční nasazení na východě Středozemního moře na neurčito. Do regionu rovněž míří letadlová loď USS Dwight Eisenhower, která nyní pluje Atlantickým oceánem.
Podle listu The Washington Post (WP) obě plavidla a jejich doprovodné lodi, včetně křižníků a torpédoborců, přepraví do oblasti patnáct tisíc lidí.
USS Gerald Ford je největší letadlovou lodí na světě. Plavidlo na jaderný pohon je dlouhé 355 metrů a má pětadvacet palub. Loď může nést až 90 letounů, včetně stíhaček F-35 i F-18, bombardérů Super Hornet, vrtulníků Hawkeye, letadel radioelektronického boje Growler a dronů.
Plavidlo má také vlastní ničivé schopnosti. Zahrnují mimo jiné střely moře–vzduch RIM ESSM či zbraňový systém Phalanx CIWS proti protilodním řízeným střelám. Loď je navržena tak, aby byla vysoce odolná a dokázala čelit řadě hrozeb, včetně raket a torpéd.
Do regionu míří tři lodě námořní pěchoty
Podle WP se k Izraeli přesouvají i tisíce příslušníků americké námořní pěchoty. „Uskupení námořníků a mariňáků na palubě USS Bataan a dvou dalších válečných lodích zahrnuje pěší prapor o síle 900 lidí, stíhačky F-35, obrněná vozidla a další zbraně,“ uvedla Singhová.
Bataan a USS Carter Hall, další z lodí přepravujících operační skupinu, se v pondělí nacházely v Perském zálivu a nyní míří do Rudého moře. Třetí loď, obojživelný transportní dok USS Mesa Verde, se v úterý nacházela ve Středozemním moři a mířila do blízkosti izraelského pobřeží.
Lodě podle magazínu Time vezou vrtulníky a útočné čluny, díky kterým mohou vyslat mariňáky na nepřátelské území či poskytnout lékařskou a jinou pomoc.
Ruský prezident Putin ve středu uvedl, že na jeho rozkaz budou nad Černým mořem hlídkovat stíhačky MiG-31 vyzbrojené hypersonickými střelami Kinžal.
„USA vyslaly dvě letecké skupiny do Středozemního moře. Chci říci, že to není hrozba, co teď oznamuji: na můj rozkaz vzdušné a kosmické síly začínají stálé hlídkování nad mezinárodními vodami Černého moře a naše letadla MiG-31 jsou vyzbrojena systémem Kinžal,“ uvedl Putin.
„Ty, jak známo, mají dolet více než 1000 kilometrů a dosahují rychlosti devětkrát vyšší než rychlost zvuku. Budeme za pomoci této zbraně kontrolovat, co se děje ve Středozemním moři,“ dodal.
Agentura Interfax uvedla, že podle ruských vojáků Kinžal dokáže zasahovat cíle vzdálené až 2000 kilometrů a že na jihu Ruska je deset stíhaček MiG-31K, tedy verze vyzbrojená hypersonickou raketou.
USA pomáhají s hledáním rukojmích
Pentagon v úterý ohlásil také posílení letek na amerických základnách po celém Blízkém východě, a to o podpůrné letouny A-10 a stíhačky F-15 a F-16.
Další dva tisíce vojáků pak americká armáda uvedla do pohotovosti. „Jde o podpůrný personál, který dostal dostal rozkaz připravit se k možnému nasazení,“ uvedla Singhová bez dalších podrobností. Jde zřejmě o příslušníky amerického letectva a armády, píše Time.
Podle Singhové americká armáda nyní dodává do Izraele zbraně a bezpečnostní pomoc. Washington Izraeli poskytuje rakety pro jeho protivzdušný systém Iron Dome a další zbraně naváděné GPS. Zbraně americká letadla vykládají na letecké základně Nevatim východně od Gazy.
Podle Time USA rovněž vytvořily malou buňku speciálních jednotek, která spolupracuje s Izraelem a poskytuje zpravodajské informace a plánování, jakož i poradenství izraelským obranným silám při osvobozování rukojmích. Pentagon uvedl, že se tato buňka ale nepodílí na záchraně rukojmích a že v Izraeli nejsou žádné další americké armádní formace.
Kolik měla americká armáda v regionu personálu před 7. říjnem a kolik zde má nyní, Pentagon odmítl upřesnit. Američtí představitele nicméně uvedli, že neočekávají zapojení svých sil do jakýchkoliv bojů.
Do Izraele ve středu dorazil americký prezident Joe Biden, aby o situaci v Pásmu Gazy hovořil s izraelskými představiteli v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem. Toho Biden ujistil o americké podpoře v boji s Hamásem, uvedl ale, že je připraven mu klást tvrdé otázky.
Šéf Bílého domu také řekl, že je pobouřen úterní explozí v nemocnici v Gaze, která si vyžádala několik set obětí. Výbuch podle izraelské armády způsobil pád vadné palestinské rakety vystřelené z blízkosti nemocnice na Izrael. Hnutí Hamás vinu přičítá izraelskému bombardování.
V předchozím týdnu byla v Izraeli řada zahraničních politiků, šéf americké diplomacie Antony Blinken dokonce dvakrát. Blinken mezitím objížděl i další země regionu ve snaze přispět k deeskalaci konfliktu a pomoci k řešení humanitární krize v Pásmu Gazy.
Generál Michael Kurilla dohlížející na americké vojenské operace na Blízkém východě v pondělí jednal v Tel Avivu s šéfem izraelské obrany generálporučíkem Herzim Halevim. „Generál chtěl získat jasné porozumění obranným požadavkům Izraele a nastínit úsilí USA, aby se zabránilo rozšíření konfliktu,“ uvedlo americké ministerstvo obrany.
