Podle informací z Bílého domu rozhovor Bidena s Putinem „nepřinesl žádnou zásadní změnu“. Vůbec z něho nevyplynulo, zda je ruský prezident připraven polevit ze svého tlaku na Ukrajinu, nebo ji v příštích dnech přepadnout.
Biden akorát mimo jiné zopakoval, že jestliže Rusko napadne Ukrajinu, bude následovat rozhodná a rychlá odpověď, která povede Moskvu k mocenským ztrátám.
Předtím hovořil Putin s francouzskou hlavou státu Emmanuelem Macronem. Trval na svém, že to je Rusko, kdo je v ohrožení. Putin obvinil Západ z vytváření podmínek pro možné agresivní akce ukrajinských sil v Donbasu na východě Ukrajiny. Těmito podmínkami označil ruský prezident dodávky zbraní a munice ukrajinským ozbrojeným silám.
Rusko a Spojené státy začaly v sobotu stahovat svoje diplomaty na Ukrajině. Moskva to oficiálně zdůvodnila obavami z provokací, Washington reaguje na varování západních tajných služeb, že se ruská invaze na Ukrajinu blíží. Odhaduje se, že by to mohlo být ve středu.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v sobotu oznámila, že „v obavě z možných provokací kyjevského režimu či třetích zemí“ přijala Moskva rozhodnutí „o určité optimalizaci stavů ruských zastupitelských úřadů na Ukrajině“. „Upozorňujeme, že naše velvyslanectví a konzuláty budou pokračovat v plnění svých základních funkcí,“ dodala.
„Vzhledem k významnému vlivu, jaký Washington a Londýn mají na Kyjev, a celkově jejich roli při řízení dění na Ukrajině..., jsme učinili závěr, že naši američtí a britští kolegové zjevně vědí o nějakých připravovaných násilných akcích, které by mohly zásadně zkomplikovat bezpečnostní situaci,“ poznamenala.
I Spojené státy zahájily v sobotu evakuaci z Ukrajiny těch diplomatů, kteří nezastávají kriticky důležité funkce. Naprostá většina z téměř 200 Američanů na velvyslanectví odcestuje buď úplně nebo bude přemístěna na západ Ukrajiny poblíž polských hranic, aby si USA mohly zachovat diplomatickou přítomnost v zemi.
„Ministerstvo zahraničí USA dnes přikázalo zaměstnancům, kteří nezastávají kriticky důležité pozice, odjet z velvyslanectví USA v Kyjevě kvůli ustavičným zprávám o stoupajícím počtu ruských vojáků u hranic s Ukrajinou, svědčících o možnosti rozsáhlých vojenských akcí proti Ukrajině,“ citoval v sobotu list Ukrajinska pravda z vyjádření zastupitelského úřadu. Na velvyslanectví podle deníku zdůraznili, že nehledě na nadcházející snížení stavu diplomatického personálu základní tým zůstane na Ukrajině.
Spojené státy se rozhodly stáhnout z Ukrajiny také 160 členů floridské národní gardy, kteří pomáhali s výcvikem ukrajinských vojáků.
Odhad termínu vypuknutí války přinesl server Politico. O středě hovořily tři oficiální zdroje v USA a v Evropě. Veřejně ale americký prezident Joe Biden žádné datum nepotvrdil.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvDo úterý 15. února chtějí USA stáhnout své členy v pozorovatelské misi OBSE na východě Ukrajiny u frontové linie s takzvanými separatistickými republikami. Nejpozději do neděle doporučil Washington zbytku svých občanů, aby opustili Ukrajinu.
Americké ministerstvo zahraničí již dříve nařídilo rodinám zaměstnanců americké ambasády v Kyjevě, aby odešly. Ponechalo ale na uvážení zaměstnanců, kteří nejsou zásadní pro chod úřadu, jestli také chtějí zemi opustit.
Hlavní město Ukrajiny se připravuje na podmínky možné mimořádné situace. „Řídíme se jasným plánem. Civilní obrana Kyjeva čítá 13,5 tisíce lidí a více než 780 kusů techniky. Nasazeny jsou i síly teritoriální brigády na obranu Kyjeva,“ uvedl starosta ukrajinského hlavního města.
Krize mezi Západem a Ruskem už přiměla řadu zemí světa, aby vyzvaly své občany, aby Ukrajinu neprodleně opustili. Česko zatím podobná doporučení nevydalo.
