Film, který byl natočen ke včerejšímu stému výročí narození vědce a konstruktéra raket, se ale na slavnostním večeru v Kremlu promítat nesmí. Namísto zhlédnutí dokumentu budou účastníci vzpomínkového večera naslouchat koncertu Anastázie Voločkovové.
Režisér Jurij Kara nazval svůj film jednoduše: „Koroljov“. Snažil se jej dokončit včas, aby ho nejvýznamnější osobnosti Ruska mohly zhlédnout právě při oslavách nedožitých stých narozenin konstruktéra. V Kremlu si také promítání nejdříve objednali, ale posléze zdvořile odmítli. Ani režisér, ani producent nevědí, co kremelskou administrativu k takovému kroku vedlo. „Já jejich důvody nechápu,“ prohlásil včera zklamaný režisér v rozhovoru pro list Izvestija. Vyšlo také najevo, že ve státním podniku „Roskosmos“ se nechali slyšet, že pokládají prezentaci filmu za nevhodnou. Je pravděpodobné, že si kremelští úředníci nechtějí kazit večer filmem, který se odehrává v roce 1938 a jehož hlavním tématem jsou stalinské represe.
Sám slavný Koroljov, který je autorem prvních raket tvořících jaderný štít Sovětského svazu, byl totiž zatčen za údajnou účast v protistátní organizaci. Dostal deset let, ale odseděl si pouhých šest. Poté se nad ním Stalin slitoval a předčasně ho propustil. Film se odehrává v sibiřském gulagu, kam byl Koroljov poslán do vyhnanství. Pracoval zde spolu se 400 politickými vězni a 50 kriminálníky. Ani za ostnatým drátem ho neopustila vášeň k raketám a touha dobývat vesmír.
Koroljov se prakticky nikdy o svém pobytu v lágru nezmiňoval. „Je to skvrna v mém životě,“ říkal. Dnes je o nejslavnějším sovětském konstruktérovi známo hlavně to, že získal pro SSSR řadu prvenství - jeho raketa vynesla v roce 1957 na oběžnou dráhu první umělou družici Sputnik, později prvního kosmonauta Jurije Gagarina a nakonec i kosmonauta, který jako první vystoupil do otevřeného vesmírného prostoru.
Koroljov patřil za života mezi nejutajovanější a nejhlídanější osoby v SSSR. Dvakrát mohl získat Nobelovu cenu - za první umělou družici Země a za prvního kosmonauta ve vesmíru. Jenže když výbor pro udělování Nobelovy ceny chtěl Koroljova navrhnout, tehdejší sovětský lídr Nikita Chuščov prohlásil: „Jediného člověka odměnit nelze, tvůrcem nejnovější techniky je u nás celý národ.“
Jméno Koroljova bylo vlastně „odtajněno“ až v den, kdy zemřel, 14. ledna 1966. Do té doby se hovořilo o záhadném „hlavním konstruktérovi“ nebo „profesorovi“.
Režisér Jurij Kara nazval svůj film jednoduše: „Koroljov“. Snažil se jej dokončit včas, aby ho nejvýznamnější osobnosti Ruska mohly zhlédnout právě při oslavách nedožitých stých narozenin konstruktéra. V Kremlu si také promítání nejdříve objednali, ale posléze zdvořile odmítli. Ani režisér, ani producent nevědí, co kremelskou administrativu k takovému kroku vedlo. „Já jejich důvody nechápu,“ prohlásil včera zklamaný režisér v rozhovoru pro list Izvestija. Vyšlo také najevo, že ve státním podniku „Roskosmos“ se nechali slyšet, že pokládají prezentaci filmu za nevhodnou. Je pravděpodobné, že si kremelští úředníci nechtějí kazit večer filmem, který se odehrává v roce 1938 a jehož hlavním tématem jsou stalinské represe.
Sám slavný Koroljov, který je autorem prvních raket tvořících jaderný štít Sovětského svazu, byl totiž zatčen za údajnou účast v protistátní organizaci. Dostal deset let, ale odseděl si pouhých šest. Poté se nad ním Stalin slitoval a předčasně ho propustil. Film se odehrává v sibiřském gulagu, kam byl Koroljov poslán do vyhnanství. Pracoval zde spolu se 400 politickými vězni a 50 kriminálníky. Ani za ostnatým drátem ho neopustila vášeň k raketám a touha dobývat vesmír.
Koroljov se prakticky nikdy o svém pobytu v lágru nezmiňoval. „Je to skvrna v mém životě,“ říkal. Dnes je o nejslavnějším sovětském konstruktérovi známo hlavně to, že získal pro SSSR řadu prvenství - jeho raketa vynesla v roce 1957 na oběžnou dráhu první umělou družici Sputnik, později prvního kosmonauta Jurije Gagarina a nakonec i kosmonauta, který jako první vystoupil do otevřeného vesmírného prostoru.
Koroljov patřil za života mezi nejutajovanější a nejhlídanější osoby v SSSR. Dvakrát mohl získat Nobelovu cenu - za první umělou družici Země a za prvního kosmonauta ve vesmíru. Jenže když výbor pro udělování Nobelovy ceny chtěl Koroljova navrhnout, tehdejší sovětský lídr Nikita Chuščov prohlásil: „Jediného člověka odměnit nelze, tvůrcem nejnovější techniky je u nás celý národ.“
Jméno Koroljova bylo vlastně „odtajněno“ až v den, kdy zemřel, 14. ledna 1966. Do té doby se hovořilo o záhadném „hlavním konstruktérovi“ nebo „profesorovi“.
