Mini zahrady vysazované kolem pouličních košů v Amsterdamu jsou experimentem tamních radních, který má zjistit, zda estetika květinami osázeného místa odradí lidi od nedbalého odhazování odpadků v jejich blízkosti. Probíhat má na 17 místech ve městě během následujících tří měsíců.
Již dříve provedený pokus s umělou trávou u 150 pouličních odpadkových košů byl částečně úspěšný, jelikož snížil objem odpadků v jejich bezprostřední blízkosti až o polovinu. Zanedlouho se ovšem umělá tráva stala omšelou a ošuntělou, i proto se nyní zástupci města rozhodli vysadit živé rostliny.
Zahrady brněnských vil Tugendhat a Löw-Beer jsou konečně propojené |
Rick Vermin, jeden z amsterdamských radních, serveru The Guardian řekl, že doufá v to, že zeleň a květy budou působit na morálku potenciálních odhazovačů odpadků a samozřejmě zvýší půvab amsterdamských ulic.
Může za to koronavirus
Problém zvýšené přítomnosti odpadu kolem veřejných košů se dostal do popředí během karantény, kdy lidé více pracovali z domova a doma také jedli. S ohledem na úsporu času se mnohdy uchylovali k využití rozvážkových služeb, které jídlo dovezou až „pod nos“. Často je ovšem zabaleno hned do několika obalů, které končí v koších.
Obyvatelé Amsterdamu se navíc obávali dotýkat se košů kvůli nákaze a popeláři nejezdili v takové frekvenci. To zapříčinilo, že pouliční koše zůstávaly přeplněné, stejně jako jejich okolí. Město muselo dokonce uzavřít smlouvy se dvěma soukromými společnostmi, aby odstranilo z ulic objemný odpad nastřádaný během karantény.
Radní si stěžují na postoj místních k jejich ulicím. „Začal jsem být unavený z čištění nepořádku za zadkem obyvatel Amsterdamu,“ řekl jeden z nich, Laurens Ivens. „Mohou si nasadit rukavice.“ Neexistuje důvod k odkládání pytlů s odpadky na ulicích. Takto to nemůže pokračovat. Tuto krizi musíme zvládnout společně, “ dodává.
Vodní turismus v Praze ‚zamrzl‘. U břehů kotví desítky lodí bez života, zájem by snadno pokryl jeden parník |
Méně plýtvání, více recyklace
Amsterdamská městská rada letos zveřejnila strategii, ve které deklaruje snahu přiblížit se takzvané oběhové ekonomice bez zbytečného plýtvání, a to do roku 2050. Do deseti let chce město snížit spotřebu surovin na polovinu. Plány zahrnují změny ve způsobu, jakým město odpady zpracovává, úsilí o snížení potravinového odpadu a udržitelnější výstavbu.
Radnice už dnes spolupracuje s firmami a výzkumnými ústavy na zhruba 200 projektech, které podle místních úředníků přispívají k oběhové ekonomice. Například v současnosti probíhá pilotní projekt ve spolupráci s malířským průmyslem a second handy, jehož cílem je nashromáždit nepoužité latexové barvy a oblečení pro další prodej.
Amsterdamský donut
Ve své strategii město vychází z nového ekonomického modelu Kate Raworthové, který bývá vysvětlován prostřednictvím donutu, známé americké koblihy, jejíž vnitřní prstenec má znázorňovat minimální životní úroveň obyvatel a vnější prstenec ekologické limity planety.
Nikdo by se neměl dostat do díry uprostřed, což by znamenalo, že nemůže uspokojovat své základní životní potřeby.
