Virus šíří i očkovaní, přesto se nemusí testovat. Vlastně ho roznášejí pod státní ochranou, říká imunolog |
Ke krokům v boji proti pandemii by ovšem mohlo patřit i zavedení všeobecné očkovací povinnosti. V úterý se o ní zmínil příští sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz. Končící šéfka německé vlády Angela Merkelová ho pozvala na pravidelnou videokonferenci, kde spolu s premiéry šestnácti německých spolkových zemí jedná o pandemické situaci a o možných opatřeních.
Podle deníku Bild se Scholz během jednání vyjádřil ve prospěch jejího zavedení. Zároveň prohlásil, že by o ní neměla rozhodnout vláda, ale poslanci. Jejich mateřské strany by jim měly umožnit, aby hlasovali výlučně v souladu s vlastním svědomím.
Scholzova slova znamenají výrazný posun. Dosud chtěli sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální Svobodní demokraté (FDP), kteří budou tvořit příští koalici, zavést povinné očkování jen pro zaměstnance vybraných profesí.
Ústavní soudci zpětně posvětili ‚covidovou brzdu‘
Nyní zvažovaná všeobecná očkovací povinnost by ale šla ještě dál a byla by odklonem od dosavadního celospolečenského konsenzu, který považoval něco takového za přílišný zásah do života občanů. Německo by se tak vydalo podobným směrem jako Rakousko, jehož vláda chce povinné očkování již od února příštího roku.
Nedá se vyloučit, že budoucí kancléř s povinným očkováním přišel i v reakci na úterní rozhodnutí německého Ústavního soudu.
Jeho členové měli posoudit několik stížností proti takzvané „spolkové nouzové brzdě“, která platila od dubna až do června. Opatření s sebou přineslo mimo jiné plošné uzávěry škol, omezení osobních kontaktů mezi lidmi či zákazy nočního vycházení.
Omezení začala platit automaticky pokaždé, když sedmidenní hodnota počtu nově nakažených na sto tisíc obyvatel překročila určitou hranici. Soudci včera dospěli k závěru, že zmíněná omezení byla přípustná vzhledem k epidemiologické situaci, jaká tehdy v Německu panovala.
Před ústavním soudem by s největší pravděpodobností skončilo i případně schválené povinné očkování, jež by sice mohlo být soudci shledáno jako přílišný zásah do soukromí občanů, zároveň ale také jako zásah přípustný vzhledem k okolnostem. Po povinném očkování volají i někteří zemští premiéři z řad křesťanských demokratů, kteří budou nově tvořit opozici.
Nová vláda, která převezme správu země pravděpodobně během příštího týdne, považuje boj s pandemií za jednu ze svých hlavních priorit. Budoucí kancléř Scholz již oznámil, že nově zřídí stálý krizový štáb, který by měl řídit všechny aktivity týkající se pandemie a připravovat podklady pro rozhodnutí vlády.
Krizový štáb pod velením generála
V jeho čele má zasednout generál bundeswehru Carsten Breuer, 57letý voják se zkušenostmi ze zahraničních misí v Kosovu a Afghánistánu byl za časů bývalé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové zapojen do vypracování koncepce rozvoje německé armády.
V armádě měl Breuer dosud na starosti takzvané „teritoriální úkoly“, mezi něž patřila například pomoc vojáků při živelních pohromách. Příslušníci bundeswehru se už i v minulosti podíleli na pomoci při pandemii. Ať už podporou zdravotnického personálu v nemocnicích či domovech pro seniory, zajištěním přísunu zdravotního materiálu či zapojením do telefonického trasování lidí, s nimiž byli pacienti se zjištěnou nákazou v kontaktu. Dohromady jich „sloužilo na pandemické frontě“ zhruba 25 tisíc.
Příslušníci německé armády se také zapojili do zajištění očkování. Jeho lepší organizace s cílem zvýšit proočkovanost obyvatelstva, bude patřit k prvním Breuerovým úkolům. On sám ke své nové roli uvedl, že je prý „zvyklý jednat rychle a najít potřebné hmotné i lidské zdroje“.
Podobnou cestou jako vláda příštího německého kancléře Olafa Scholze se vydaly i Portugalsko a Itálie: také postavily do čela svých kampaní pro boj s koronavirem armádní důstojníky. V Portugalsku je považován za „otce očkovacího zázraku“ viceadmirál Henrique de Gouveia e Melo. I díky jeho ráznému stylu se podařilo v zemi plně naočkovat na 87 procent obyvatelstva.
Tentýž scénář se opakoval také v Itálii, kde je úspěšné očkování spjato se jménem generála Francesca Paola Figliuola. Do vedení italské očkovací kampaně ho povolal premiér Mario Draghi. Itálie má nyní i díky tomu necelých 73 procent obyvatel plně naočkovaných. Německo má naopak dosud plně vakcinováno okolo 68 procent obyvatel.
