Vznik diplomatického sboru, který bude působit ve 130 zemích světa, se ovšem neobešel bez problémů. Europoslanci dlouho váhali, zda finanční na něj uvolní prostředky. Spory mezi zákonodárci a ministryní zahraničí EU Catherine Ashtonovou vyvolala především výběrová řízení na post velvyslanců EU.
Spor o ženy
Šéfka unijní diplomacie před nedávnem oznámila 28 jmen nových velvyslanců a okamžitě se ocitla pod palbou kritiky. Poslancům se mimo jiné nelíbilo, že rozložení sil mezi muži a ženami není vyvážené.
Mateřská s plnou výší platu a také otcovskáŽeny v Evropské unii by měly během mateřské dovolené dostávat plnou výši platu. S touto představou souhlasili europoslanci. Rozhodli také, že by se měla zavést i dvoutýdenní |
Čech ani Slovák zatím neuspěl, šanci ale ještě mají
Rozložení se nelíbilo ani některým členským státům, především pak těm ze střední a východní Evropy. V prvním kole výběru na posty velvyslanců EU ve světě neuspěl žádný Čech ani Slovák. Z nových členských států se evropským velvyslancem zatím stanou jen zástupci Polska, Bulharska a Litvy. Češi a další ovšem budou mít šanci ještě v dalších kolech, kdy Ashtonová bude vybírat dalších 80 nových velvyslanců. Celkově bude v diplomatické službě působit téměř 1200 diplomatů, další tisíce tvoří profese nezbytné pro fungování sboru.
Parlament si nicméně během vyjednávání o financování diplomatického sboru vynutil na Ashtonové některé ústupky. Unijní dokumenty dosud o nutnosti vyváženosti výběru jednotlivých velvyslanců hovořily jen velmi obecně, nyní by vyváženost měla být závazná a právně vynutitelná.
Větší pravomoceEvropský parlament si ve Štrasburku schválil větší pravomoci, které mu zaručuje loni zavedená lisabonská smlouva o reformě institucí Evropské unie. V budoucnosti tak europoslanci budou spolurozhodovat až o 90 procentech evropské legislativy a budou mít například větší vliv na zahraniční politiku EU. |