Očekává se, že stavbu památníku bude financovat stát.
Brutální kampaň věznění a poprav v období "rudého teroru" připravila podle odhadů historiků v letech 1918 až 1924 o život až 200.000 lidí. Formálním impulsem byl neúspěšný atentát na sovětského vůdce Vladimíra Uljanova-Lenina v říjnu 1918. Tisíce lidí byly tehdy deportovány do koncentračních táborů, masové represe organizovala bez soudů tajná policie Čeka.
O památník se zasazuje ředitel Ermitáže
Na vojenské střelnici v Kovaljovském lese u Petrohradu bylo podle aktivistů Memorialu v letech 1918-21 popraveno 5000 lidí, jejichž těla byla ukládána do podzemních muničních skladů. První pozůstatky obětí teroru tu byly nalezeny až v roce 2001.
V Rusku jsou i dnes, přes 90 let po bolševickém převratu, hlášeny nové nálezy míst masových poprav. O uctění památky jejich obětí a o založení prvního oficiálního muzejního a památkového komplexu se snaží řada vlivných ruských osobností v čele s ředitelem slavné petrohradské Ermitáže Michailem Piotrovským.
Šéf proslulé obrazové galerie se loni postavil do čela iniciativní skupiny, která se zasazuje o vybudování sítě muzeí věnovaných tragické etapě bolševického teroru. Prvním a největším z nich má být právě bývalé dělostřelecké cvičiště Kovaljovský les u Petrohradu.
