AKP získala s 47,6 procenty hlasů jasnou parlamentní většinu a bude dalších pět let opět vládnout bez koalice s jinou stranou. Erdogan večer vyjádřil uspokojení z vítězství a vyzval k národní jednotě. Slíbil, že bude pokračovat v ekonomických a demokratických reformách, usilovat o vstup do EU a respektovat republikánské hodnoty, včetně světské podstaty státu. Uvedl také, že bude třeba přijmout nezbytné kroky proti separatistickým kurdským rebelům.
Člen vedení společnosti ATA Investment Osman Buyukgoksu označil výsledek pravicové AKP za dobrou zprávu pro podnikatelské a finanční kruhy. Vyjádřil naději, že Erdogan dodrží slib z kampaně, že bude napříště smířlivější v otázce volby prezidenta, kolem které pro spory se sekulární opozicí vypukla na jaře politická krize.
Volba nového prezidenta bude prvním hlavním úkolem nového parlamentu a vlády, která prezidentského kandidáta zákonodárcům navrhuje. Erdogan má také v dohledné době rozhodnout, zda turecké jednotky zasáhnou proti kurdským ozbrojencům i v severním Iráku, odkud přecházejí bojovat na turecké území.
Na druhém místě je hlavní opoziční Lidová republikánská strana (CHP) s 20,2 procenta hlasů a na třetím nacionalistická Strana národní akce (MHP) s 14,5 procenta. Žádná z dalších kandidujících stran podle očekávání nedosáhne na hranici deseti procent hlasů, která je podmínkou pro vstup do parlamentu.
Člen vedení společnosti ATA Investment Osman Buyukgoksu označil výsledek pravicové AKP za dobrou zprávu pro podnikatelské a finanční kruhy. Vyjádřil naději, že Erdogan dodrží slib z kampaně, že bude napříště smířlivější v otázce volby prezidenta, kolem které pro spory se sekulární opozicí vypukla na jaře politická krize.
Volba nového prezidenta bude prvním hlavním úkolem nového parlamentu a vlády, která prezidentského kandidáta zákonodárcům navrhuje. Erdogan má také v dohledné době rozhodnout, zda turecké jednotky zasáhnou proti kurdským ozbrojencům i v severním Iráku, odkud přecházejí bojovat na turecké území.
Na druhém místě je hlavní opoziční Lidová republikánská strana (CHP) s 20,2 procenta hlasů a na třetím nacionalistická Strana národní akce (MHP) s 14,5 procenta. Žádná z dalších kandidujících stran podle očekávání nedosáhne na hranici deseti procent hlasů, která je podmínkou pro vstup do parlamentu.
