Nevíme, kde mnohá rukojmí jsou, asi je zabily izraelské útoky, tvrdí Hamás

V Izraeli se od sobotního soumraku konaly pietní vzpomínky na asi 130 rukojmích, která už sto dní zadržuje Hamás. V neděli odpoledne kvůli tomu stovky obchodů a restaurací, škol i podniků na sto minut přerušily činnost a už v sobotu večer se sešlo v Tel Avivu na 120 000 lidí na demonstraci za propuštění rukojmích.

„Tuhle válku vyhrajeme. Potrvá to mnoho měsíců. Proto dnes předkládáme válečný rozpočet,“ řekl v neděli Netanjahu před zasedáním vlády, která má schvalovat úpravy letošního rozpočtu kvůli válce. „Děláme vše proto, abychom je dostali domů,“ vzkázal Netanjahu příbuzným unesených. Někteří z nich tomu ale nevěří. Hamás navíc uvedl, že mnoho rukojmích je zřejmě po smrti.

394 fotografií

„Mnoho z nich bylo velmi pravděpodobně zabito izraelským bombardováním. Zbytek je v nebezpečí a odpovědnost za jejich osud nese nepřítel,“ uvedl mluvčí brigád Kasám, ozbrojeného křídla Hamásu, Abú Ubajdá.

Palestinští ozbrojenci unesli na 240 rukojmích při útoku na izraelské pohraničí 7. října, kdy také na 1 200 lidí zabili. Z unesených jich propustili 105 koncem listopadu během dosud jediného příměří v této válce Izraele s Hamásem, a to výměnou za propuštění asi 240 Palestinců z izraelského vězení. Čtyři rukojmí Hamás propustil už v říjnu a jednu vojačku koncem října osvobodili izraelští vojáci.

Na demonstracích v Tel Avivu premiérovi v neděli i v sobotu někteří vzkázali, že chtějí mír. „Zastavte válku, dost už, přivezte nám naše milované domů!“, řekl v neděli jeden z příbuzných dvou unesených. „O jakém vítězství to mluví? Když se na nás vykašlali,“ postěžovala si podle deníku Haarec Liš Miranová, jejíž partner je stále držen Hamásem v Gaze.

Hamás v neděli zveřejnil krátké video, na němž tři izraelští rukojmí - jedna žena a dva muži - vyzývají svou vládu, aby ukončila ofenzivu v Gaze a dosáhla jejich propuštění. „Zítra vás budeme informovat o jejich osudu,“ napsali radikálové na konci videa.

Také demonstraci v sobotu večer v Tel Avivu mnozí kritizovali izraelskou vládu. „Nejlepší odpovědí je politické řešení, ne vojenské,“ řekl například Ronen Neutra, jehož syn je mezi zadržovanými Hamásem.

„Mysleli jsme si, že jsme v pohraničních obcích u Gazy v bezpečí, ale vy jste zavírali oči, seděli ve svých bezpečných domovech. Konečně se probuďte,“ vzkázala vládě Jamit Aškenaziová, která přežila útok palestinských ozbrojenců v kibucu Kfar Aza. Při něm v izraelském pohraničí hnutí Hamás povraždilo na 1 200 lidí. „Nechci svou sestru vrátit v rakvi,“ dodala Aškenaziová.

Izraelská odveta, při níž podle Hamásu v Pásmu Gazy od 7. října zemřelo téměř 24 000 Palestinců, z toho 125 za poslední den, způsobila i obrovskou humanitární krizi. Na 1,9 milionu ze 2,4 milionu obyvatel Pásma Gazy muselo kvůli bojům opustit domovy, asi milion se už přemístil do oblasti Rafáhu na jihu u hranic s Egyptem.

Velká část nemá dost jídla ani pitné vody, podle OSN tam do pár měsíců hrozí hladomor. Přes polovinu nemocnic nefunguje, ostatní jsou přeplněné a nemají dost léků a zdravotnického materiálu.

Oběti mezi civilisty

Distribuci humanitární pomoci brání neustálé bombardování, podle OSN není nikde v Pásmu Gazy bezpečno. V neděli už třetím dnem nefungují telekomunikační služby, což ztěžuje i záchranné operace.

V neděli se boje opět soustředily do města Chán Júnis na jihu Pásma Gazy a také do její centrální části. Izraelská armáda oznámila, že za poslední den zabila 14 členů Hamásu, který Spojené státy, EU i česká vláda považují za teroristickou organizaci. Na severu ve městě Bajt Lahíja armáda v neděli také zneškodnila několik raketometů nedávno použitým k útokům na Izrael.

Při izraelském bombardování v centrální části Pásma Gazy v táboře Nusajrát zemřeli také tři členové rodiny předního izraelsko-arabského politika a poslance Ahmada Tíbího, který to v neděli napsal na síti X. Neuvedl ale, kdy k k úmrtí učitelky Sahar Tíbíové, studenta Fajsala Tíbího a desetiletého Ahmada Tíbího došlo.

„Nikdo nás nezastaví – ani Haag, ani osa zla, nikdo,“ řekl v sobotu v Tel Avivu Netanjahu s odkazem na obvinění své země z páchání genocidy v Gaze, které u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) vznesla Jihoafrická republika. Osou zla mínil Írán a proíránské milice v Libanonu, Iráku či Sýrii a také Hamás.

Netanjahu čelí čím dál většímu tlaku od mezinárodního společenství k alespoň dočasnému humanitárnímu příměří. Kritice čelí izraelský premiér i doma. Jen 15 procent Izraelců si podle nedávného průzkumu agentury Reuters přeje, aby zůstal ve funkci i po skončení války, ačkoliv většina (56 procent) sdílí jeho postoj, že vytvářet vojenský tlak na Hamás je nejlepší cestou k osvobození rukojmích.

Válka v Pásmu Gazy rovněž zintenzivnila střety na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu, kde izraelská armáda od 7. října pozatýkala téměř šest tisíc Palestinců a asi 340 jich při střetech zemřelo, několik z nich zabili židovští osadníci. V neděli armáda podle AFP oznámila, že tam zadržela také dvě sestry zástupce šéfa Hamásu Sáliha Arúrího, jehož zabil zřejmě izraelský nálet v Bejrútu začátkem ledna.