Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Svět

Lvov už nepojme víc uprchlíků. Dovézt další zbraně bude těžší, říkají Američané

Ukrajinské ženy ve Lvově se učí zacházet se zbraněmi. (7. března 2022) foto: AP

Starosta ukrajinského Lvova žádá o pomoc mezinárodní organizace. Město už nemůže přijmout víc uprchlíků, očekává další vlny lidí prchajících před válkou. V následujících dnech navíc bude čím dál víc složitější dostat do země dodávky zbraní, zní z USA. Západ bude muset pro Ukrajinu udělat víc, vyzývá přitom britský premiér Boris Johnson.
  18:27

Lvov v západní části země už nemůže pojmout víc uprchlíků, kteří utíkají před ruskou agresí, informoval starosta Andrej Sadovij, který o pomoc požádal mezinárodní organizace.

Lvovem už prošlo několik stovek tisíc lidí, kteří pokračovali dál na západ, kde hledají bezpečí. Asi 200 tisíc lidí ve Lvově zůstává, 50 tisíc lidí denně projede lvovskou železnicí. „Víme, že přijde další vlna uprchlíků. Vyzýváme mezinárodní organizace, aby přišly a pomohly,“ apeloval starosta.

Ukrajina při svém boji spoléhá na dodávky zbraní ze Západu. To však může být brzy obtížné. Ruská armáda se přeskupuje a posiluje. Prezident Vladimír Putin očividně zdvonásobuje své síly, nechal se slyšet britský premiér Boris Johnson.

„Je klíčové, aby to, co pošleme, odpovídalo přesně tomu, o co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal. On ví, co jeho armáda potřebuje, To může být v následujících dnech obtížnější. Budeme muset najít jiné cesty, jak to zvládnout ,“ řekla náměstkyně amerického ministra zahraničí  Wendy Shermanová v Madridu, kde je v rámci své týdenní návštěvy Španělska, Turecka a Severní Afriky.

Ukrajinští vojáci opravují tanky po bojích proti ruským jednotkám v Doněcké oblasti na východní Ukrajině. (27. dubna 2022)

Johnson v pondělí oznámil, že britská vláda poskytne dalších 175 milionů liber (5,4 miliardy Kč) na pomoc Ukrajině kvůli sílící humanitární krizi. Podle něj je jasné, že západní státy budou muset udělat víc.

I přes klid zbraní Rusové dál stříleli

Ruské síly v rozporu s dohodou o vytvoření humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů v pondělí opět ostřelovaly ukrajinská města, a bránily tak v evakuaci jejich obyvatel, uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí.

„Ruské ozbrojené síly pokračovaly s bombardováním a raketovými útoky na Kyjev, Mariupol, Volnovachu, Sumy, Mykolajiv, Charkov a další města a vesnice. Brání to v bezpečném odjezdu humanitárních konvojů s Ukrajinci a cizími občany, stejně jako v dodávkách léků a potravin,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo.

Při ruském leteckém úderu na bývalou pekárnu ve městě Makariv zahynulo nejméně 13 civilistů, uvedla ukrajinská záchranná služba. „Jednotky Státní služby pro mimořádné události vyprostily zpod trosek pět lidí a našly těla 13 mrtvých. Podle předběžných informací se na území závodu nacházelo asi 30 osob,“ uvádí se v prohlášení.

Moskva v pondělí podle ruských tiskových agentur oznámila, že od 8:00 SEČ plánuje dočasný klid zbraní a otevření šesti humanitárních koridorů, aby umožnila bezpečný odchod civilního obyvatelstva z míst bojů. 

Podle údajů zveřejněných například webem Lenta.ru ale měly vést tyto naplánované trasy většinou do Ruska nebo Běloruska. Kyjev tento návrh označil za naprosto nemorální, zdůraznil, že Ukrajinci mají mít právo na evakuaci v rámci země a sdělil, že jedná o vytvoření koridoru vedoucího ke Lvovu na západní Ukrajině.

Ruská invaze dosud způsobila škody na ukrajinské infrastruktuře za deset miliard dolarů (237 miliard korun). Podle agentury Reuters to v pondělí uvedl ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov. Obnova podle něj potrvá rok až dva.

Kubrakov dále uvedl, že vlaky v současné době představují nejbezpečnější způsob osobní přepravy na Ukrajině. Ukrajinské dráhy podle něj od začátku ruské invaze zdarma přepravily 1,6 milionu lidí z východní a centrální části země na západ.

Od začátku války zemřelo přes tisíc civilistů

Od začátku ruské agrese na Ukrajině zahynulo nebo utrpělo zranění přinejmenším 1 207 civilistů. Mezi zemřelými je přitom 27 dětí. Oznámil to v pondělí v Ženevě Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva s upozorněním, že skutečný počet postižených civilistů bude mnohem větší.

Zástupce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak na Twitteru napsal, že po ruských útocích zůstalo na Ukrajině více než 900 obcí bez dodávek elektřiny, vody a tepla. Poškozeno nebo zcela zničeno je 202 škol, 34 nemocnic a na 1 500 obytných budov. Podle sdělení ministerstva energetiky nemá v zemi elektrický proud 646 000 obyvatel a 130 000 nemá plyn.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v pondělí podle agentury Reuters potvrdila sedm útoků na zdravotnickou infrastrukturu na Ukrajině od začátku ruské invaze. To je o tři více než údaj, který organizace sdělila v neděli.

Autoři: ,

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!