Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvUkrajinská armáda uvedla, že exploze v Makijivce, která leží těsně za Doněckem, souvisí se zničením ruského vojenského skladu. Samotný Doněck leží nedaleko bojové fronty. Cílem Ukrajinců je snížit obranný potenciál města a případně si připravit půdu pro pokus o jeho obklíčení. Obchvat na křídlech by mohl přimět ozbrojené síly uvnitř zástavby k ústupu na východ.
Moskvou dosazený šéf okupované části Doněcké oblasti Denis Pušilin uvedl, že ukrajinské síly zasáhly obytnou čtvrť, nemocniční komplex, školu a školku. V podmínkách válečného konfliktu nelze tvrzení bojujících stran ověřit. Jak Ukrajina, tak Rusko popírají, že by terčem jejich útoků byli civilisté.
Portál Donbas.Realiji na základě prozkoumání záběrů z dronu a informací místních obyvatel napsal, že úder zasáhl ruský muniční sklad v nedokončené části města zvané Monolit. V nemocnici, kterou Rusové vydávají za místo údajného úderu, tlaková vlna rozbila okna, píše portál.
Totéž podle něj postihlo domy v okolí. Obyvatelé Makijivky rovněž uvádějí, že Rusové záměrně umisťují své sklady vedle obytných budov a zdravotnických zařízení, aby mohli obvinit Ukrajinu z teroru, píše Donbas.Realiji, který je jedním z projektů Rádia Svoboda.
Ukrajinská média ve středu informují o ruských útocích na ukrajinské území za uplynulý den. Například šéf Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin uvedl, že Rusové v úterý ostřelovali tento jihoukrajinský region 83krát, přičemž zasáhli rezidenční části, školu a objekt kritické infrastruktury. Zahynuli podle něj dva lidé. Prokudin už dříve řekl, že ruským ostřelováním nejvíce trpí obce, které byly zaplaveny po nedávném zničení Kachovské přehrady.
Šéf ukrajinské Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko informoval o dvou zraněných civilistech kvůli ruským útokům za poslední den. O ruském úterním ostřelování informoval také šéf Záporožské oblasti Jurij Malaško, podle něhož bylo zničeno 17 civilních budov, ale nikdo nebyl zraněn.
Jak postupuje válka
Ukrajinci útočí v současné fázi protiofenzivy na třech hlavních místech – u Bachmutu, který leží v Doněcké oblasti a který se vedou nejdelší boje od zahájení ruské invaze na Ukrajinu, kolem obcí Makarivka a Velika Novosilka na západě Doněcké oblasti a v Záporožské oblasti jižně od Orichiva. Na jihu země ukrajinské síly útočí ve směru na Melitopol a Berďansk.
V pondělí ukrajinské síly oznámily, že od začátku ofenzivy osvobodily na jižní Ukrajině 158,4 čtverečních kilometrů. Mezi dobytými místy byla i vesnice Rivnopil, která se nachází jen zhruba kilometr od hranice Doněcké oblasti se Záporožskou, zhruba 100 kilometrů severně od přímořského města Mariupol.
Podle informací britského ministerstva obrany z minulého týdne ale Ukrajina během své protiofenzivy osvobodila již asi 300 kilometrů čtverečních území, tedy přibližně dvojnásobek toho, co Kyjev oficiálně oznámil.
Zelenskyj na konci června uvedl, že ukrajinský postup na bojišti je pomalejší, než by bylo žádoucí. Na 200 tisíc kilometrů čtverečních ukrajinského území podle Zelenského ruské síly zaminovaly.
‼️Внаслідок ефективного вогневого впливу підрозділів Сил оборони припинив своє існування черговий склад російських терористів в тимчасово окупованій Макіївці.
https://t.co/YHVqg3iBAA https://t.co/QGwl3AbL02
Podle analytiků může zasáhnout do protiofenzívy také protržení Kachovské přehrady. Rusko v posledních dnech zřejmě začalo přesouvat jednotky z východního břehu řeky Dněpr na sektory fronty v Záporožské oblasti a u Bachmutu, uvedla nedávno britská vojenská rozvědka. Jedná se podle ní o několik tisíc vojáků. „Přesun patrně odráží ruské přesvědčení, že po kolapsu Kachovské přehrady a následných záplavách nehrozí větší ukrajinský útok přes Dněpr,“ napsala rozvědka na Twitteru.
Ruští úředníci uvedli, že části Kurské a Belgorodské oblasti se ve středu ocitly pod palbou ukrajinských ozbrojených sil. „Ostřelování města Valujki trvalo přes hodinu,“ uvedl belgorodský gubernátor Vjačeslav Gladkov s poznámkou, že protivzdušná obrana sestřelila „tři cíle mířící k městu“ a jeden bezpilotní letoun.
Šéf Kurské oblasti, která rovněž sousedí s Ukrajinou, uvedl, že ukrajinské ozbrojené síly ostřelovaly vesnici Tjotkino.
Ruská obrana
Rusko vybudovalo podle portálu Meduza v očekávání ukrajinské protiofenzivy na okupovaných územích na Ukrajině a v ruských příhraničních oblastech zhruba 1 500 kilometrů opevnění. Obranné linie vznikly na anektovaném Krymu, stejně jako na jihu Ukrajiny a na východě země.
Z ruské strany hranice se pak táhnou kolem severovýchodní části Ukrajiny a sahají až k běloruské hranici. Rusko tím vytvořilo podle údajů Centra pro strategické a mezinárodní otázky (CSIS) nejrozsáhlejší obranný systém v Evropě od konce druhé světové války.
Velkou pozornost věnovali Rusové posílení obranných pozic na severu Krymu, a to na Perekopské šíji, spojující poloostrov s pevninou, a v oblasti Čongarského průlivu. Zákopy a místy i protitankové jehlanovité zábrany se táhnou také podél Severokrymského kanálu od Armjansku na Perekopské šíji až k městu Džankoj dál ve vnitrozemí.
Podobné obranné konstrukce blokují ze západní strany také přístup k městu Kerč na východní výspě poloostrova, odkud vede Kerčský most spojující Krym s Ruskem. Další opevnění Rusové vystavěli v Záporožské oblasti v okolí měst Melitopol a Tokmak, protože znovudobytí těchto měst by totiž narušilo zásobování ruských vojsk z Krymu a přerušilo jejich spojení s ruskými vojáky v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny.
