„Předpokládáme dalších sedm měsíců bojů,“ prohlásil Hanegbi. To je podle něj nezbytný čas pro dosažení vytyčených cílů.
„Vítězství pro nás znamená zničení vojenských kapacit Hamásu, návrat všech rukojmích a zaručení jistoty, že po konci války nebude z Pásma Gazy přicházet pro Izrael žádná hrozba,“ dodal činitel.
Na začátku května izraelská armáda začala pozemní operace na jihu Pásma Gazy a u města Rafáh. Hanegbi řekl, že díky tomu má nyní Izrael pod kontrolou 75 procent nárazníkové zóny, která je často označována jako Filadelfský koridor, u hranice mezi Pásmem Gazy a Egyptem.
Armáda později uvedla, že má „operační kontrolu“ nad celou touto zónou, která měří zhruba 14 kilometrů. Na většině její délky má Izrael své vojáky, jednu menší část však kontroluje ze vzduchu či za použití jiných zařízení, píše portál The Times of Israel.
Kontrola nad tímto územím je podle Hanegbiho klíčová, protože oblast slouží pro pašování zboží a vojenského vybavení do Pásma Gazy. „Společně s Egypťany musíme předejít pašování zbraní (do Pásma Gazy),“ uvedl blízký spolupracovník premiéra Benjamina Netanjahua.
Válka v Pásmu Gazy |
Izraelská armáda podle The Times of Israel tvrdí, že Hamás už nemůže pašovat zbraně z Egypta, když je oblast pod kontrolou izraelských vojáků. K pašování sloužila palestinskému hnutí síť tunelů.
Podle Hanegbiho se o poválečné budoucnosti Pásma Gazy stále jedná. Pro izraelskou vládu je klíčové, aby zajistila bezpečnost pro Izrael a aby „Palestinci byli zodpovědní za své životy“. „Nechceme vládnout v Pásmu Gazy,“ zdůraznil.
Od začátku bojů uplynulo 236 dní. Od té doby podle úřadů pod kontrolou hnutí Hamás zemřelo v souvislosti s boji v Pásmu Gazy na 36 tisíc lidí. Údaj však nerozlišuje mezi bojovníky a civilisty. Konflikt vyvolal krvavý teroristický útok Hamásu ze 7. října, kdy podle izraelských úřadů zahynulo na 1 200 lidí.
