Každou minutu se po celém světě prodá asi milion plastových lahví, které následně z velké části zatěžují životní prostředí. Asi jen 14 procent z nich se totiž recykluje, a tak jejich valná většina končí v přírodě. Po plastových sáčcích lahve dokonce představují druhý nejběžnější plast při znečištění oceánů.
Recyklované plastové lahve navíc prozatím lze přeměnit jen na neprůhledná vlákna sloužící k výrobě oblečení či koberců. Vědci se proto snaží už dlouho přijít na to, jak plasty znovu využít ve větším měřítku. A teď přišli s velkou novinkou. Už dříve vyvinuli enzymy, které rozkládají polymer polyethylentereftalátu, z něhož se plastové lahve vyrábí, na jeho základní jednotku, kterou je kyselina tereftalová.
Rybáři na Nilu loví i plastové lahve a vyplácí se jim to. Je to šance, jak řeku vyčistit |
Tu badatelé nově použili k tomu, aby ji s pomocí upravené bakterie Escherichia coli transformovali na vanilin. Proces podle informací listu The Guardian probíhal tak, že vědci zahřáli látku na 37 stupňů Celsia, díky bakterii a dalším chemickým reakcím se díky tomu přeměnilo 79 procent kyseliny na vanilin. Právě vanilin je hojně používán v potravinářském i kosmetickém průmyslu a představuje také velmi důležitou složku pro výrobu farmaceutik, herbicidů a čisticích prostředků.
Poptávka po jeho použití navíc roste, už v roce 2018 se vyšplhala na 37 tisíc tun. Vanilin se přitom přírodně získává z vanilkových plodů, kterých není dostatek. Asi 85 procent vanilinu se tak v současnosti vyrábí synteticky z chemikálií získaných z fosilních paliv. Nová cesta by tak měla být nejen velmi atraktivní a efektivní, ale také nápomocná ke zlepšení životního prostředí.
Republiku dusí domácí kotle. Nejhořší znečistění ovzduší způsobují lidé |
„Toto je první příklad použití biologického systému k recyklaci plastového odpadu na cennou průmyslovou chemikálii a má to velmi vzrušující důsledky pro oběhové hospodářství,“ uvedla Joanna Sadlerová z univerzity v Edinburghu.
Její slova kvitoval i její spolupracovník Stephen Wallace. „Naše práce zpochybňuje vnímání plastu jako problematického odpadu a místo toho ukazuje jeho použití jako nového zdroje, ze kterého lze vyrábět vysoce hodnotné produkty,“ řekl pro The Guardian.
Zároveň ale dodal, že vědci musí způsob využití bakterie ještě doladit. I tak se nápad i jeho realizace už stihly dočkat uznání. „Jedná se o opravdu zajímavé využití mikrobiální vědy ke zlepšení udržitelnosti. Použití mikrobů k přeměně odpadních plastů, které jsou škodlivé pro životní prostředí, na důležitou komoditu, je nádhernou ukázkou zelené chemie,“ pochválila úsilí Ellis Crawfordová z Královské chemické společnosti.
