Proč se někde dusíme, a jinde se dokážeme krásně nadechnout? Odpověď nabízí enviromentální epidemiolog z Centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Ondřej Mikeš. Zabývá se mimo jiné expozicí člověka škodlivým látkám v ovzduší. Zemská atmosféra je rozdělená na podnebné pásy, v nichž panuje zhruba stejný dlouhodobý stav počasí.
„Liší se několika parametry, například mírou srážek, teplotou, slunečním osvitem a střídáním tlakových níží a výší a dalšími,“ popisuje vědec. „To jsou samozřejmě i faktory, které ovlivňují to, jak dobře se nám dýchá.“
Čistý vzduch = liduprázdno
Všechny zmíněné podmínky ovlivňují lokální znečištění ovzduší. Mají totiž vliv na šíření a reakce emisí. „Pokud znečištění ovzduší zredukujeme na pár hlavních sledovaných látek, můžeme obecně říct, že oblasti s hustým průmyslem, nižší emisní kontrolou a vyšším zalidněním jsou výrazně horší oproti zbytku světa,“ vysvětluje Ondřej Mikeš. „Například oblasti severní Afriky a jižní až jihovýchodní Asie mají často velmi špatnou kvalitu ovzduší.“
Jednotlivé země se liší i kvalitou ovzduší uvnitř budov. V chudých státech najdeme v domech častěji otevřená ohniště. Ta mohou představovat větší zdravotní riziko než venkovní vzduch. „V našem centru, ale třeba hodnotíme i další, potenciálně nebezpečné, látky, které nejsou přímo sledovány na základě zákona o ochraně ovzduší,“ líčí doktor Mikeš.
Vědci začali v Blansku měřit rakovinotvorné látky v ovzduší |
Lidské osídlení kvalitě vzduchu neprospívá. „Co se týče čistých oblastí, je to přesný opak k tomu, co jsem říkal,“ popisuje odborník. „Báječně se nám bude dýchat třeba oblastech, kde nikdo nežije, je tam spousta stromů a řek a skoro žádné zdroje škodlivých látek.“
Blahodárné městské parky
V Česku žije většina lidí (podle Českého statistického úřadu 70 procent – pozn. red.) ve městech. Ačkoliv se jejich radnice snaží o zlepšování kvality vzduchu, ne vždy jsou úspěšné. „Kvalita vzduchu je nejhorší poblíž zdrojů znečišťujících látek,“ vysvětluje vědec. „Vždy ale významně závisí na geografii místa.“
Šíření škodlivin ovlivňuje morfologie terénu a další faktory. „Málo profoukávané a uzavřené údolí, kde se přímo nacházejí nějaké emisní zdroje nebo je v cestě pohybu znečištěného vzduchu, bude mít většinou nejhorší ovzduší,“ uvádí Ondřej Mikeš příklad.
V městském prostředí jsou dle brněnského enviromentálního výzkumníka extrémně důležitým prvkem parky. Zlepšují kvalitu vzduchu, přirozenou vlhkost a teplotní komfort. Přítomnost parků má pozitivní dopady i na psychiku obyvatel. „Vliv vzduchu v městském parku na zdraví bych nesrovnával s mořem ani horami, ale vnímám ho jako významnou a nutnou součást všech měst,“ pokračuje Ondřej Mikeš.
„Pokud jde o historii, jsem celkem optimista, protože to, co jsme dýchali před padesáti lety a nyní je diametrálně odlišné,“ pokračuje vědec. „Vzpomeňme si na žlutavé sirné smogy, převážně v severní části naší republiky, které ničily stromy, jezera, naše plíce a oči a před třiceti lety byly jedním z hybatelů listopadového převratu.“
Vytápění i doprava
V čem snaha o kontrolu kvality vzduchu městy spočívá? Ministerstvo životního prostředí společně s kraji a obcemi připravují tzv. Programy pro zlepšování kvality ovzduší. Vztahují se na různé aglomerace a stanovují závazná opatření, která by měla v co nejkratší době pomoci k dosažení předem stanovených imisních limitů. „Města by se v souladu s těmito plány měla snažit maximálně redukovat významné zdroje znečištění, a k tomu vytvářet specifické Akční plány,“ popisuje brněnský vědec.
Znečištěné ovzduší přispívá k narušení DNA ve spermiích |
„Nástrojů je hodně, ale hodnocení jejich skutečného dopadu není zcela jednoduché a většinou můžeme měřit pouze celkový přínos více opatření, jež jsou ale samozřejmě ovlivněna i meteorologickými podmínkami a vývojem společnosti,“ dodává Mikeš.
V současné době je dle jeho slov nejdůležitějším řešeným problémem zkvalitnění způsobů vytápění a získávání elektrické energie. Byť jsou modernizované velké energetické provozy stále významným zdrojem znečišťování ovzduší, ještě větším problémem jsou domácnosti stále využívající velmi nekvalitní paliva ve špatných kotlích. Ve městech je důležité prosazování a podpora energeticky úsporných budov.
„Často skloňovaným emisním zdrojem je doprava, zde se města, kraje a stát mají snažit vyvést tranzitní dopravu z měst, snížit množství individuální automobilové přepravy a zlepšit plynulost dopravy ve městě, což musí jít ruku v ruce s nabídkou kvalitní alternativní dopravy,“ vypočítává vědec. „U dopravy je také důležité opětovné zvíření prachových částic z vozovky, takže se města mají starat o pravidelné a kvalitní čištění silnic a chytrou výsadbu izolační zeleně.“
