Hodiny patří organizaci The Bulletin of the Atomic Scientist (BAS). Experti na konferencích v Londýně a Washingtonu varovali před obnovenou hrozbou jaderné války, ale i před hrozící ekologickou katastrofou. Informovaly o tom agentury AP a Reuters
.
Ručičky "hodin konce světa" ode dneška ukazují 23:55. Do půlnoci, jež symbolizuje zánik lidstva, tak zbývá již jen pouhých pět minut. Vědci tímto symbolickým krokem chtějí upozornit na nebezpečí, jež v sobě skrývá dnešní "druhý jaderný věk". Nové nebezpečí vidí především ze strany nových jaderných mocností - Severní Koreje a Íránu.
Kritizují však i Spojené státy či Rusko, které se prý nezbavují svých jaderných arzenálů tak rychle, jak slíbily po konci studené války.
O posunování ručiček na Doomsday Clock rozhoduje vědecká rada organizace The Bulletin of the Atomic Scientist. Ta se utvořila kolem stejnojmenného odborného časopisu, který začal vycházet po druhé světové válce v roce 1945. Hodiny, které jsou umístěny na univerzitě v Chicagu, začaly "odtikávat" v roce 1947. Tehdy byly poprvé nastaveny na sedm minut k
půlnoci. Od té doby se s nimi včetně dneška hýbalo osmnáctkrát. Nejblíže "dvanácté" - pouhé dvě minuty od ní - byly hodiny v roce 1953, kdy Spojené státy úspěšně odzkoušely vodíkovou bombu. Dalším krizovým momentem byl rok 1984, kdy se jaderná spirála mezi USA v čele s Ronaldem Reaganem a bývalým SSSR opět roztočila.
Tehdy bylo "za tři minuty dvanáct". Nejdále od půlnoci - 17 minut - byly hodiny po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.
V současnosti se BAS zajímá nejen o jaderné, ale i o další civilizační hrozby, včetně ekologických. Nebezpečí, které dnes představují klimatické změny, je stejně aktuální jako to jaderné, varují experti.
"Jako vědci chápeme nebezpečí, jež představuje jaderná válka. Zároveň se postupně dovídáme, jak lidská činnost spolu s novými technologiemi ovlivňuje klimatické systémy způsobem, který život na Zemi pozmění navždy," uvedl dnes známý astrofyzik, profesor matematiky na Cambridgeské univerzitě a člen rady BAS Stephen Hawking.
Podle vědce, který je od mládí ochrnutý, jsou nyní klimatické změny pro lidstvo nebezpečnější než terorismus. Klimatické změny se prý veřejnosti v současné době ještě nezdají tak nebezpečné jako hrozba jaderné války, v budoucnu se to ale změní. To
odborníci považují za nezvratný fakt. Problémem je však to, že v očích řady "oponentů" - politiků, obyčejných lidí, ale i některých vědců - jsou termíny "změny klimatu" nebo "globální oteplování" synonymy pro zbytečné šíření paniky a strachu.
.
Ručičky "hodin konce světa" ode dneška ukazují 23:55. Do půlnoci, jež symbolizuje zánik lidstva, tak zbývá již jen pouhých pět minut. Vědci tímto symbolickým krokem chtějí upozornit na nebezpečí, jež v sobě skrývá dnešní "druhý jaderný věk". Nové nebezpečí vidí především ze strany nových jaderných mocností - Severní Koreje a Íránu.
Kritizují však i Spojené státy či Rusko, které se prý nezbavují svých jaderných arzenálů tak rychle, jak slíbily po konci studené války.
O posunování ručiček na Doomsday Clock rozhoduje vědecká rada organizace The Bulletin of the Atomic Scientist. Ta se utvořila kolem stejnojmenného odborného časopisu, který začal vycházet po druhé světové válce v roce 1945. Hodiny, které jsou umístěny na univerzitě v Chicagu, začaly "odtikávat" v roce 1947. Tehdy byly poprvé nastaveny na sedm minut k
půlnoci. Od té doby se s nimi včetně dneška hýbalo osmnáctkrát. Nejblíže "dvanácté" - pouhé dvě minuty od ní - byly hodiny v roce 1953, kdy Spojené státy úspěšně odzkoušely vodíkovou bombu. Dalším krizovým momentem byl rok 1984, kdy se jaderná spirála mezi USA v čele s Ronaldem Reaganem a bývalým SSSR opět roztočila.
Tehdy bylo "za tři minuty dvanáct". Nejdále od půlnoci - 17 minut - byly hodiny po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.
V současnosti se BAS zajímá nejen o jaderné, ale i o další civilizační hrozby, včetně ekologických. Nebezpečí, které dnes představují klimatické změny, je stejně aktuální jako to jaderné, varují experti.
"Jako vědci chápeme nebezpečí, jež představuje jaderná válka. Zároveň se postupně dovídáme, jak lidská činnost spolu s novými technologiemi ovlivňuje klimatické systémy způsobem, který život na Zemi pozmění navždy," uvedl dnes známý astrofyzik, profesor matematiky na Cambridgeské univerzitě a člen rady BAS Stephen Hawking.
Podle vědce, který je od mládí ochrnutý, jsou nyní klimatické změny pro lidstvo nebezpečnější než terorismus. Klimatické změny se prý veřejnosti v současné době ještě nezdají tak nebezpečné jako hrozba jaderné války, v budoucnu se to ale změní. To
odborníci považují za nezvratný fakt. Problémem je však to, že v očích řady "oponentů" - politiků, obyčejných lidí, ale i některých vědců - jsou termíny "změny klimatu" nebo "globální oteplování" synonymy pro zbytečné šíření paniky a strachu.
