Jedním z nich je Muhammad Súdán, který byl v hnutí, jež do loňska Egyptu vládlo, tajemníkem pro zahraniční vztahy. "Egypt teď není stabilní, úřady obvinily členy Muslimského bratrstva a všechny, kdo jsou proti vládě," prohlásil Súdán.
Bratrstvo se ujalo moci po svržení bývalého prezidenta Husního Mubaraka. Loni ale jeho nástupce Muhammada Mursího svrhla armáda a dosadila dočasnou vládu, která Egypt vede k volbám.
Podle Al-Džazíry je nyní ve věznicích na 20.000 muslimských bratrů a 1000 jich přišlo o život při protestech. V březnu odsoudil soud k trestu smrti více než 520 Mursího příznivců za podíl na násilnostech při loňských protestech.
Porozumět Muslimskému bratrstvu
Británie podle některých členů bratrstva nepodniká proti této organizaci žádné kroky a snaží se jí porozumět. Ale premiér David Cameron tento týden nařídil zpravodajským službám, aby vyšetřily tvrzení, že radikální Muslimské bratrstvo po potížích v Egyptě používá Londýn jako základnu. Členové bratrstva, s nimiž v Londýně Al-Džazíra hovořila, tvrdí, že dělají vše pro podporu kolegů v Egyptě, ale že Londýn není centrum jejich aktivit.
Súdán prohlásil, že od loňského července, kdy byl Mursí svržen, do Británie přišli pouze dva členové bratrstva a on je jedním z nich. Nikdo ze znalců ale není schopen zjistit, kolik muslimských bratrů je nyní v Británii.
Chyby z 90. let
Profesor mezinárodních vztahů na londýnské ekonomické škole Fawaz Gerges řekl, že Británie nechce opakovat chyby z 90. let, kdy byla obviněna, že se stala útočištěm muslimských radikálů. "Britská vláda, jak říká, není informována o činnosti bratrstva po arabském povstání a chce mu porozumět," řekl. Podle Al-Džaíry by mohla Británie následovat Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty, které bratrstvo zařadily k teroristickým skupinám.
Někdejší lídr Muslimského bratrstva Muhammad Badí.
Gerges bratrstvo charakterizuje jako "náboženské, konzervativní a rovnostářské hnutí, jehož základními nástroji je politická a sociální mobilizace". I když se prý možná někteří z jeho členů podíleli na násilí, obecně to o bratrstvu neplatí.
Také další znalci za rozhodnutím Londýna vyšetřit aktivity bratrstva vidí tlak Káhiry a Rijádu. "Západní demokracie jednají s vládami Egypta a Saúdské Arábie, i když vědí, že jsou nedemokratické a netolerantní k odlišným politickým názorům. Neměly by podléhat tlaku nedemokratických států," řekla Maha Azzamová z institutu Chatham House.
