Lidovky.cz: Ve čtvrtek německé velvyslanectví v Praze nasvítilo své sídlo, Lobkovický palác. Proběhla tahle akce pouze v Česku, nebo i v jiných zemích?
Plánujeme mnoho akcí po celém světě, v Berlíně a na německých velvyslanectvích. Nasvěcování budov je jejich důležitou součástí. Ukrajinskými barvami bude nasvícena také budova německého ministerstva zahraničí v Berlíně. Právě nyní, kdy se mluví o nebezpečí nové ruské ofenzivy, chceme dát i takovýmito symboly najevo, na čí straně Německo stojí. Samozřejmě však nejde jen o symboly. Německo je největším poskytovatelem finanční pomoci Ukrajině v rámci EU, jedním ze tří největších poskytovatelů vojenské techniky na světě a kromě toho posílá na Ukrajinu také velké množství humanitární pomoci. Chceme, aby se Ukrajina ubránila. A budeme ji podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba.
Německý velvyslanec Andreas Künne.
Lidovky.cz: Jak velkou podporu má Ukrajina u německé veřejnosti? Změnilo se v tomto směru v poslední době něco?
Po celou dobu je velmi vysoká. Potvrzují to i aktuální průzkumy, podle nichž téměř tři čtvrtiny Němců souhlasí se zachováním současné míry pomoci, či dokonce s jejím navýšením. Důvodem je přesvědčení, že pokud někdo napadne suverénní stát a upírá mu právo na existenci, týká se to nás všech v Evropě. Rusko svým agresivním chováním zcela změnilo bezpečnostní situaci v celé Evropě. Ohrožuje tak i naši bezpečnost, čemuž německá veřejnost rozumí. Proto stojí drtivá většina Němců jasně na straně Ukrajiny.
Lidovky.cz: Zmínil jste německé dodávky zbraní pro napadenou Ukrajinu. U tanků ale vaše země dlouho váhala a došlo k určitým zdržením…
Minulý týden přislíbily členské státy NATO na setkání ministrů obrany aliančních zemí, že dodají Ukrajině do konce března/dubna 48 tanků Leopard 2 (včetně 20 000 kusů munice). Čtrnáct německých tanků typu Leopard 2A6 dorazí na Ukrajinu do konce března. Německo dále také společně s Dánskem a Nizozemskem plánuje dodání až 100 tanků Leopard 1A5 ze zbrojních skladů.
Celkem by měla Ukrajina obdržet více než 120 tanků Leopard 1A5. Zároveň jednáme s dalšími partnery, abychom tento počet ještě navýšili. Jak však zdůraznil nový německý ministr obrany Boris Pistorius, není rozhodující pouze množství dodaných systémů, ale také poskytnutí dostatečného množství munice a náhradních dílů. To jsou ochotné zajistit další státy, které samy nemohou poskytnout žádné tanky. Smysluplnou podporu dokážeme Ukrajině poskytnout pouze společně.
Pokud jde o ono „zdržení“: tank není auto. Vyžaduje logistiku, náhradní díly a munici. Za každým tankem je komplexní systém, který není možné vybudovat ze dne na den. Zavazujeme se pouze k tomu, co jsme skutečně schopni dodat – a klademe velký důraz na to, abychom do dodávek zahrnuli co nejvíce spojenců. To samozřejmě vyžaduje čas. Mohlo se to zrealizovat rychleji? Ano. Dosáhli bychom lepších výsledků? Myslím si, že ne.
Lidovky.cz: Co ukázal první rok války nám Evropanům?
Především, že Západ dokáže jednat rychle, rozhodně a jednotně. Rovněž se jasně ukázalo, jak velká je solidarita s Ukrajinou. Všem je totiž jasné, že ruská agrese ohrožuje mírové uspořádání v celé Evropě. EU i NATO okamžitě zareagovaly a zajistily masivní podporu pro Ukrajinu. Společně jsme v rámci EU schválili deset balíčků sankcí proti Rusku a udělili jsme Ukrajině status kandidátské země, čímž jsme dali jasně najevo, že v budoucnu počítáme s jejím členstvím.
Uplynulý rok také ukázal, že Aliance je základním pilířem evropské a transatlantické bezpečnosti. Skutečnost, že Finsko a Švédsko podaly žádost o členství v NATO a upustily tak od zásady neutrality, kterou se po celá desetiletí řídily, mluví sama za sebe. Jak rychle dokáže Aliance jednat, jsme viděli zejména na jeho ohroženém východním křídle. Výrazně jsme navýšili naši vojenskou přítomnost v Pobaltí, vytvořili jsme novou bojovou jednotku na Slovensku. Na tom všem, stejně jako také například na zvýšení ochrany Rumunska a jihovýchodní Evropy, se Německo podílí společně s českými partnery výraznou měrou.
Německé velvyslanectví v Praze osvětlené v barvách ukrajinské vlajky.
Pokud současně podporujeme posílení evropských obranných schopností v rámci EU, nejedná se o žádný rozpor, nýbrž o nutný a smysluplný doplněk, který je ku prospěchu NATO.
V neposlední řadě se uplynulý rok nesl také ve znamení ohromné ochoty při přijímání uprchlíků z Ukrajiny, zajišťování jejich ubytování a integraci. Česká republika byla v tomto ohledu velkým vzorem. Nejen proto, že přijala v přepočtu na počet obyvatel nejvíce ukrajinských uprchlíků, ale také díky opravdu příkladným snahám o jejich integraci. Německo přijalo více než milion uprchlíků z Ukrajiny.
Lidovky.cz: Válka hodně změnila dosavadní pohled na energetiku. Jsme nyní v Evropě připraveni na budoucnost bez ruského plynu?
Zcela určitě. Německo se během jediného roku zcela zbavilo závislosti na dodávkách fosilních paliv z Ruska. Z 36 procent před začátkem války na nula procent na konci roku 2022. Posílili jsme dodavatelské vztahy s našimi západními partnery (USA, Nizozemsko, Norsko), uzavřeli smlouvy s novými dodavateli plynu a velmi rychle jsme zřídili LNG terminály na pobřeží Severního a Baltského moře, které přispívají také k zajištění dodávek plynu do České republiky. Německé firmy i domácnosti navíc v loňském roce snížily spotřebu plynu o přibližně jednu osminu. České a německé plynové zásobníky jsou naplněné cca ze dvou třetin. A také jsme – a to je velmi důležité – dokázali stabilizovat ceny.
To však neznamená, že můžeme v úsilí polevit. Letošní zima byla mírná a my se musíme připravit na tu příští a pokračovat v diverzifikaci energetických zdrojů. Za tímto účelem musíme jako Evropská unie uzavírat strategická partnerství po celém světě a to samé platí i na národní úrovni. Současně musíme zrychlit energetickou transformaci směrem k energetickým zdrojům, které jsou udržitelné a šetrné ke klimatu, abychom se opět nedostali do situace, že budeme na někom závislí.
Abychom zrychlili zvyšování podílu obnovitelných energií, definovali jsme je jako energie, které jsou výrazným veřejným zájmem a přispívají k veřejné bezpečnosti. Proto dochází ke zrychlení a zjednodušení výstavby těchto zdrojů – například může být vyhrazeno více ploch pro stavbu větrných elektráren. Jedna věc je totiž jasná: fosilní energie nemají ze středně- a dlouhodobého hlediska budoucnost.
