Spor o region Esequibo trvá léta a v poslední době ho přiživuje zejména fakt, že se v něm nacházejí bohatá ložiska ropy a drahých kovů. Oblast má pod kontrolou Guyana, Venezuela si ale na ni činí nárok.
Emoce rozjitřilo nedávné referendum ve Venezuele, v němž se hlasující vyslovili de facto pro přičlenění regionu ke své vlasti.
„HMS Trent ještě tento měsíc navštíví Guyanu, regionálního spojence a partnera v rámci Společenství. Jde o součást série úkolů při nasazení v regionu Atlantiku,“ uvedlo v neděli britské ministerstvo obrany.
Británie má ke Guyaně historické vazby, oblast byla až do získání nezávislosti v roce 1966 britskou kolonií a dodnes je jedinou zemí Jižní Ameriky, kde se hovoří anglicky.
Spor o Esequibo má kořeny právě v koloniálním období, kdy v oblasti působilo Španělsko, Nizozemsko a Británie. V roce 1899 připadl region na základě arbitráže USA, Británie a Ruska k britské kolonii Guyaně.
V roce 1962 ale Venezuela v OSN tuto arbitráž zpochybnila a v roce 1966, několik měsíců předtím, než Guyana získala nezávislost, podepsaly Británie a Venezuela takzvanou ženevskou dohodu. Ta stanovila, že do čtyř let mají Guyana a Venezuela najít řešení územního sporu, což se nestalo. Spor ožil v roce 2015, kdy byla u pobřeží Guyany nalezena větší ložiska ropy.
Guyana nedá Venezuele ani metr svého území, řekl guyanský prezident:
