Na Twitteru se po incidentu objevila zpráva neznámé opoziční skupiny, která se označila za spojení „vlasteneckých vojáků a civilistů loajálních venezuelskému lidu“. Uvedla, že poslala drony s trhavinou C4 nad shromáždění s prezidentem, ale vojáci je sestřelili. „Ukázali jsme, že jsou zranitelní, dnes se to nepovedlo, ale je to jen otázka času,“ napsala skupina.
Maduro z útoku obvinil krajní pravici a prezidenta sousední Kolumbie Juana Manuela Santose, který je jedním z nejhlasitějších kritiků jeho autoritářské vlády. Kolumbijské ministerstvo zahraničí obvinění v prohlášení odmítlo a označilo ho za absurdní. Maduro Santose v minulosti už vícekrát vinil ze snah ho svrhnout.
Prezident Maduro pronášel v sobotu vpodvečer místního času proslov v metropoli Caracasu u příležitosti oslav 81. výročí vzniku Národní gardy. Jeho projev náhle přerušila exploze, která zřejmě nastala ve vzduchu. V tu chvíli totiž prezident, jeho manželka a důstojníci kolem pohlédli k nebi. Pak bylo vidět, jak vojáci z přehlídky v panice utíkají pryč.
Incident se objevil na sociálních sítích, protože projev přenášela televize. Následné události natáčelo na místě několik novinářů, jimž ale policie materiál zabavila. Informoval o tom syndikát venezuelských novinářů, podle něhož bylo na několik hodin zadrženo i sedm novinářů.
Po události v Caracasu vyvstaly obavy, že Maduro incident využije k dalšímu pronásledování opozice. V tomto smyslu se vyjádřil například penzionovaný generál v exilu Hebert García, podle něhož byl pokus o atentát na Madura zinscenovaný vládou, která ho podle něj bude chtít využít k zákazu demonstrací a stávek.
Ministr vnitra Néstor Reverol uvedl, že útok byl podle vyšetřovatelů teroristickým činem, jehož některé osnovatele a vykonavatele se již podařilo vypátrat. Mezi zadrženou šesticí je podle něho člověk, který skončil v cele již v roce 2014 kvůli účasti na násilných protivládních protestech. Další zadržený se podle ministra před rokem účastnil pokusu o vzpouru v kasárnách na severu země, kde skupina vojáků a civilistů vyhlásila rebelii vůči Madurovi.
Opozice v poslední době hovoří o tom, že se množí nespokojenost s Madurovým způsobem vlády nejen mezi civilisty, ale i v řadách armády. Ministr obrany Vladimir Pardino López ovšem v neděli v televizním projevu ujistil, že armáda „bezpodmínečně zachovává nejvyšší loajalitu k našemu vrchnímu veliteli“ Madurovi.
Menší opoziční strana Causa R (v překladu celým názvem Radikální věc) vyzvala v neděli na Twitteru ke generální stávce. „Madurovi nevěříme, ale víme o nevoli v kasárnách a o konfliktu uvnitř chavistů,“ napsala strana s odkazem na příznivce předchozího prezidenta Huga Cháveze a vládní socialistické strany. Řada z nich v posledním více než roce Madura kritizuje kvůli autoritářství a hluboké ekonomické krizi.
Ve Venezuele se v posledních týdnech množí protesty proti vládě kvůli katastrofální ekonomické situaci v zemi. Lidem chybějí základní potraviny, léky, stále častější jsou v řadě regionů mnohahodinové výpadky elektrické energie i dodávek vody. Někde kolabují i veřejné služby.