Bývalý český občan, nyní irský finančník Viktor Kožený je v USA obžalován z korupce a dalších trestných činů. V bahamské vazbě je od loňského 5. října. Vydávací proces začal letos v únoru poté, co soudkyně Carolita Bethelová loni na podzim odmítla Koženého propustit na kauci. Závěrečný výrok měla vynést 5. května, ale čtyřikrát ho s odkazem na nekompletnost soudních zápisů odročila.
Rodák z Prahy, který v roce 1979 emigroval s rodiči do Německa a později žil ve Spojených státech a Velké Británii, se na Bahamy uchýlil před více než deseti lety, bahamským občanem ale není. V Československu stál u zrodu kuponové privatizace, díky níž získal majetek v hodnotě mnoha miliard korun.
V souvislost s tím je ovšem také v České republice nyní stíhán. Američané chtějí dostat Koženého, jemuž bude koncem června 43 let, před newyorský soud, kde je žalován pro údajné uplácení ázerbájdžánských představitelů, praní špinavých peněz a spiknutí. Korupcí, k níž měl použít peníze amerických investorů, se podle žaloby snažil získat rozhodující vliv při privatizaci ropného průmyslu v Ázerbájdžánu. Z celé operace nakonec sešlo a investoři si stěžují, že přišli o stovky milionů dolarů.
Kožený odmítá, že by překročil zákon. V rozhovoru s ČTK v bahamské věznici Fox Hill začátkem května připustil, že by mohl při jistých zárukách do USA odjet z vlastní vůle, aby se mohl před newyorským soudem očistit.
Podle Koženého interpretace věděli o jeho aktivitách jak investoři, tak i tehdejší americká vláda, včetně prezidenta Billa Clintona. Protikorupční zákon se na něho v době žalovaných skutků prý nevztahoval, tvrdí Kožený.
O jeho vydání kvůli údajnému podílu na zpronevěře 13,6 miliardy korun žádá i Česká republika, finančník ale stíhání ve své bývalé vlasti označuje za politicky motivované. O zahájení extradičního procesu podle české žádosti bahamské úřady zřejmě nerozhodnou dříve, než skončí soud o vydání do USA. Vzhledem k pravděpodobným odvoláním to může trvat i několik let.
Rodák z Prahy, který v roce 1979 emigroval s rodiči do Německa a později žil ve Spojených státech a Velké Británii, se na Bahamy uchýlil před více než deseti lety, bahamským občanem ale není. V Československu stál u zrodu kuponové privatizace, díky níž získal majetek v hodnotě mnoha miliard korun.
V souvislost s tím je ovšem také v České republice nyní stíhán. Američané chtějí dostat Koženého, jemuž bude koncem června 43 let, před newyorský soud, kde je žalován pro údajné uplácení ázerbájdžánských představitelů, praní špinavých peněz a spiknutí. Korupcí, k níž měl použít peníze amerických investorů, se podle žaloby snažil získat rozhodující vliv při privatizaci ropného průmyslu v Ázerbájdžánu. Z celé operace nakonec sešlo a investoři si stěžují, že přišli o stovky milionů dolarů.
Kožený odmítá, že by překročil zákon. V rozhovoru s ČTK v bahamské věznici Fox Hill začátkem května připustil, že by mohl při jistých zárukách do USA odjet z vlastní vůle, aby se mohl před newyorským soudem očistit.
Podle Koženého interpretace věděli o jeho aktivitách jak investoři, tak i tehdejší americká vláda, včetně prezidenta Billa Clintona. Protikorupční zákon se na něho v době žalovaných skutků prý nevztahoval, tvrdí Kožený.
O jeho vydání kvůli údajnému podílu na zpronevěře 13,6 miliardy korun žádá i Česká republika, finančník ale stíhání ve své bývalé vlasti označuje za politicky motivované. O zahájení extradičního procesu podle české žádosti bahamské úřady zřejmě nerozhodnou dříve, než skončí soud o vydání do USA. Vzhledem k pravděpodobným odvoláním to může trvat i několik let.
