Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Vesničané bojují s úřady o sochu Stalina. Pomník vztyčili na dvorku důchodce

Svět

  6:00
Pětimetrový bronzový Stalin dohlížel na obyvatele jihokazašské vesničky od roku 1949. Když ho strhla mohutná bouře, vesničané se s jeho ztrátou odmítli smířit a za vlastní peníze sochu opět vztyčili - jen proto, aby na příkaz úřadů padla podruhé. K velké nelibosti místních, kteří boj za pomník sovětského diktátora nevzdávají.

Kult vůdce zapustil kořeny. Rozpad sovětského impéria lásku ke Stalinovi nevymýtil. foto: Reuters

Smrtící hladomor, který zahubil 1,5 milionů lidí, přibližně čtvrtinu tehdejší kazašské populace. Gulagy a deportace, jež Kazachy proměnily na menšinu v jejich vlastní zemi. Takový byl výsledek drakonické politiky, jíž Stalin od konce 20. let minulého století podrobil Kazašskou sovětskou socialistickou republiku.

Navzdory tomu se památka sovětského diktátora u mnohých stále těší úctě. Platí to i pro obyvatele jihokazašské vsi Staryj Ikan, kde byla obří mocnářova socha vztyčena nedlouho po konci druhé světové války.

Stalina oslavují i mnozí mladí Rusové.

Za „svého“ Stalina se postavili již v polovině 50. let, kdy proslulá Chruščovova řeč odhalila monstrózní brutalitu Stalinovy krutovlády a kult Josifa Vissarionoviče utrpěl vážné trhliny. Pomník tehdy málem padl za oběť rozzuřeným dělníkům, ale místní ho ubránili. „Bojovali jsme proti nacistům s válečným pokřikem ‚Za vlast! Za Stalina!‘, a oni tu sochu chtěli strhnout! Jen přes naše mrtvoly, řekli jsme. Stáli jsme pevně a zvítězili jsme,“ líčí na serveru Otyrar.kz pamětník tehdejších událostí, válečný veterán Bobojon Nišanbojev. 

V následujících desítkách let přicházely další iniciativy za odstranění sochy, obyvatelé Staryj Ikanu jim však pokaždé zabránili. Jenže kde neuspěly úřady, tam zasáhlo počasí. Loňská mohutná letní bouře se na vztah místních k pomníku neohlížela a s bronzovým Stalinem se nemilosrdně vypořádala. 

‚Nejsme stalinisté‘

Pád modly bolševismu. Ukrajinci účtují s památníky Lenina

Vesničané se ovšem nevzdali: uspořádali mezi sebou sbírku, za vybrané peníze (v přepočtu téměř 20 tisíc korun) nakoupili potřebný materiál a pustili se do rekonstrukce. Po měsíci a půl se socha tyčila jak nová, tentokrát na soukromém dvorku důchodce Bachyta Zuporchonova. Ten tvrdí, že on ani jeho sousedé nejsou žádní fanatičtí stalinisté, ale sochy se nechtějí vzdát, neboť ji považují za součást historie svého domova.

Bohužel pro ně, příslušné úřady v nedalekém městě Turkestán projevily pramálo pochopení a využily svých pravomocí, aby památník Stalina opět odstranili. „Upozornili jsme Zuporchonova, že vztyčení sochy bylo protizákonné. Vesničané neměli povolení,“ vysvětlil podle stanice RFE/RL jeden ze zodpovědných turkestánských politiků, Dauren Tanirbergeněv.

Obyvatelé pomníku oddané vesnice se nicméně nevzdávají a bojují dál: na stole turkestánských autorit již leží oficiální žádost o Stalinovo znovuvztyčení, přiznal Tanirbergeněv. A přestože ujišťuje, že ji v žádném případě nehodlají smést, bojovníkům za sochu pohrozil, že než padne oficiální rozhodnutí, skončí jakékoli další pokusy o Stalinovo „zmrtvýchvstání“ před soudem. 

Autor: