Ať je očkování povinné, naléhají odborníci. Změní politici názor a vydáme se cestou Rakouska nebo Itálie? |
Jako první země v Evropě zavádí Rakousko pondělím desetidenní lockdown pro neočkované starší dvanácti let. Znamená to, že kdo dosud nedostal vakcínu a neprokáže se potvrzením, že během posledních 180 dní překonal covid-19, musí počítat s omezeními. Nebude mu dovoleno jít do restaurace nebo za kulturou ani využít kadeřnických služeb. Bude se na něj vztahovat faktický zákaz vycházení, s výjimkou nejnutnějších nákupů nebo cesty do práce. Odhaduje se, že přijatá opatření se dotknou přibližně dvou milionů Rakušanů. Zároveň také bude zavedena očkovací povinnost pro pracovníky ve zdravotnictví.
„Koronavirová situace v Rakousku je vážná,“ prohlásil v neděli kancléř Alexander Schallenberg po jednání s hejtmany všech devíti spolkových zemí. Podle jeho slov souvisí kritická situace s příliš nízkou mírou proočkovanosti. U lidí, kteří dosud vakcínu neobdrželi, činila tak zvaná incidence neboli počet nových případů na 100 tisíc obyvatel za jeden týden přes 1700.
„Musíme zvýšit proočkovanost, je hanebně nízká. Pomozte nám prosím zlomit čtvrtou vlnu, jedinou cestou je vakcinace,“ apeloval Schallenberg na spoluobčany. Dosud je plně zaočkováno 5,7 milionu Rakušanů, což odpovídá 64 procentům obyvatelstva. Teprve před týdnem přitom Rakousko zavedlo povinnost prokázat se při vstupu do restaurací nebo na kulturní akce dokladem o očkování či prodělaném onemocnění. Již tehdy ale panovaly pochybnosti, zdali to bude stačit.
K vyhlášení uzávěry pro neočkované se schylovalo od poloviny minulého týdne, kdy začalo v celém Rakousku dramaticky přibývat nově nakažených. Několik posledních dní za sebou překonal jejich počet deset tisíc případů, v sobotu jich bylo dokonce přes 13 tisíc. K neděli dosáhla incidence v celostátním měřítku hodnoty 815 nových případů.
S opakovanými varováními přicházel i kancléř Schallenberg, když naznačoval, že „letošní Vánoce se ponesou v duchu režimu očkovaný–uzdravený“.
‚Na patologii jsou ještě volné postele’
Někteří odborníci, například epidemiolog Gerald Gartlehner z univerzity v Kremži, ovšem neočekávají, že by lockdown pro neočkované dokázal aktuální situaci zlepšit. Jak uvedl pro list Die Presse, aby se zlomila čtvrtá vlna pandemie, musely by se kontakty mezi lidmi snížit o třetinu. To prý současná úprava zajistit nedokáže.
Původně se také počítalo s tím, že uzávěra pro neočkované, jež nyní platí v celé zemi, se bude vztahovat pouze na Horní Rakousko a Salcbursko čili na dvě spolkové země, které jsou momentálně zasaženy pandemií nejvíc.
Například Horní Rakousy, hraničící s Jihočeským krajem, tvořily v minulých dnech až šestinu případů nově infikovaných v celém Rakousku. Incidence se tam pohybovala okolo 1200 případů na 100 tisíc obyvatel za sedm dní.
Jak moc je situace dramatická, dokládalo i vyjádření lékaře jedné z nemocnic v Horním Rakousku, jehož slova citoval list Die Presse: „Už děláme prioritizaci. Nemáme volné postele, možná ještě na patologii nějaké jsou.“
Terčem kritiky je zejména místní lidovecký hejtman Thomas Stelzer. Je mu vyčítáno, že jeho vláda hlavně během letních měsíců ztratila koronavirovou pandemii zcela ze zřetele a nepodnikla nic, aby motivovala občany nechat se očkovat. Důvodem mohly být regionální volby z konce září, kde Stelzer obhajoval mandát. Spekuluje se, že nechtěl vyvolávat u lidí paniku a zhoršit šance na vlastní úspěch. Jeho strana nakonec vyhrála a oproti roku 2015 si dokonce i lehce polepšila.
Zároveň se ale do zemského parlamentu překvapivě dostalo také uskupení Lidé, svoboda, základní práva (Menschen, Freiheit, Grundrechte). Jeho členové odmítají vládní protipandemická opatření, zpochybňují smysl očkování i covid-19 jako takový.
Hnutí dokázalo získat v Horních Rakousích hned napoprvé přes šest procent hlasů a tři křesla v zemském parlamentu, nyní plánuje rozšířit se i do zbytku Rakouska. Svou kampaň přitom vedlo hlavně na sociálních sítích, kde zřejmě zvládlo zmobilizovat dost voličů. Jeho zástupci považují vládní politiku během pandemie za „útok na občany a jejich základní práva“.
Vitaminy a paralen
V podobném duchu se již řadu měsíců vyjadřují i čelní představitelé pravicových Svobodných (FPÖ). Jejich předseda, bývalý ministr vnitra Herbert Kickl, se na jaře zúčastnil řady protestů proti pandemickým opatřením a patřil na nich k hlavním řečníkům.
On sám odmítá očkování s tím, že není vůbec zapotřebí. Namísto toho Kickl tvrdí, že covid-19 lze „léčit dostupnými prostředky, které dohromady vyjdou na 50 eur na pacienta“. Šéf Svobodných navrhuje kombinaci vitaminů B, C, D a zinku. Ty by měly být podávány spolu s léky obsahujícími paracetamol, a to hned od prvních příznaků nemoci. Pro druhou fázi léčby onemocnění pak Kickl navrhuje použít léky jako Ivermektin, používaný jako antiparazitikum například zejména ve veterinárním lékařství.
