Putin kandidaturu potvrdil během předávání vyznamenání veteránům z ukrajinského bojiště poté, co ho šéf parlamentu samozvané Doněcké lidové republiky na Donbasu Arťom Žoga v plném sále požádal, aby kandidoval „jménem obyvatel anektovaných území“ a armády.
„Máte pravdu, teď je čas se rozhodnout. Budu se ucházet o úřad prezidenta,“ odvětil Putin. Kreml později rozhodnutí označil za „zcela spontánní“. Zdroje blízké ruské vládě ale Meduze sdělily, že lidé z Putinova štábu si ještě pár dní předtím mysleli, že prezident záměr oznámí 14. prosince během svého pořadu „Přímá linka s Vladimirem Putinem“.
„Teoreticky by to tak být nemělo. Oznámení kandidatury by mělo být provedeno osobně a veřejně, ne za pochodu, ve spěchu. Ale prezident to tak chtěl,“ uvedl jeden ze zdrojů Meduzy. Na oznámení ve zmíněném pořadu se podle něho připravovala jak státní média, tak politický a mediální blok jeho štábu v čele se Sergejem Kirijenkem a Alexejem Gromovem.
„Důvod pro volbu této varianty byl evidentní: veřejnost je znepokojená, čeká, a pak se někdo z občanů zeptá, kdy bude Putin kandidovat. Ukázalo se však, že samotného prezidenta více přitahují rozhovory s armádou. On sám žije speciální vojenskou operací a myslí si, že Rusové jí žijí také,“ řekl insider.
V posledních týdnech se přitom objevila informace, že Putinův štáb v předvolební kampani nechce kvůli nedostatku úspěchů na ukrajinské frontě na válku upozorňovat a raději se zaměří na kritiku západních zemí.
Portál The Moscow Times uvedl, že Kreml rovněž nařídil státním médiím, aby o Putinovi přinášely co nejvíce pozitivních zpráv.
Státní společnosti působící v dopravě, technologiích či energetice pak dostaly za úkol připravit si události, na kterých by se mohl prezident objevit. Putin se v posledních týdnech dostavil mimo jiné na otevření centra pro reprodukci krůt, výročí státních podniků Rosatom a Rostec , otevření opravené silnice nebo odhalení nových nukleárních ponorek.
„Sociální blahobyt Rusů klesá, úzkost roste a únava z vleklé války se již nahromadila. Za těchto podmínek musí být prezident mezi občany jasně spojován s něčím pozitivním a musí být zvěstovatelem dobrých zpráv,“ řekl nejmenovaný kremelský úředník.
Nezamýšlel to Putin naopak přesně tak?
Zdroj z Putinovy strany Jednotné Rusko nicméně Meduze řekl, že Putinovo prohlášení na akci na počest válečných veteránů považuje za logické. „Speciální vojenská operace je prezidentovým hlavním cílem, ať už se ho kdokoli pokusí vytáhnout kamkoli,“ uvedl.
Na sociálních sítích v posledních dnech kolují spekulace, že Putinovo „náhodné oznámení“ bylo ve skutečnosti předem naplánované. Uživatelé poukazují mimo jiné na to, že když Žoga povstal, aby Putina požádal o kandidaturu, povstali společně s ním všichni v sále.
Tomu, že ohlášení nebylo spontánní ale zamýšlené, nahrává i fakt, že k ruskému prezidentovi se okamžitě seběhli připravení novináři, kteří jeho odpověď na Žogovu otázku začali zblízka natáčet.
"Совершенно случайное" выдвижение в президенты.
Жога совершенно случайно уже стоит, пока все сидят.
Потом он совершенно случайно бежит к Путину.
За ним совершенно случайно бегут СМИ.
И ФСО совершенно случайно их к Путину пускает, отсекая при этом остальных в зале. https://t.co/AcVxKRXuuk https://t.co/ImsGByKxb9
Putin je u moci už více než 23 let. Od srpna 1999 byl premiérem a od prosince 1999 úřadujícím prezidentem; v březnu 2000 poprvé zvítězil v prezidentských volbách. O čtyři roky později vítězství zopakoval. S ohledem na ústavu se poté nemohl ucházet o třetí mandát v řadě, stal se proto premiérem a jako svého nástupce v prezidentském křesle si vybral Dmitrije Medveděva.
V roce 2012 si s Medveděvem své funkce vyměnili: Putin opět vyhrál prezidentské volby, znovuzvolen byl v roce 2018.
V lednu 2021 Putin podepsal zákon, který mu umožňuje na post hlavy státu kandidovat ještě dvakrát. Právní předpis vychází z navržených úprav ústavy, které Rusové odhlasovali v referendu v roce 2020. Prezident je v Rusku volen na šest let, Putin tak může být prezidentem až do roku 2036, kdy by mu bylo 83 let a měl by za sebou 36 let u moci.
