Válka potrvá pět let, řekl Putin Číně. Jejich osa proti USA se utužuje

Když se Putin v březnu setkal v Moskvě se Si Ťin-pchingem, řekl mu, že Rusko „bude bojovat na Ukrajině nejméně pět let“, odhalily s odstupem zdroje podle japonského portálu Nikkei Asia. Svými slovy chtěl Putin přesvědčit čínskou hlavu státu, že i přes nepříznivou situaci, která na frontě pro ruskou armádu panovala, Rusko nakonec zvítězí.

51 fotografií

Šéf Kremlu si chtěl také otestovat, zda Čína, jež agresi proti Ukrajině nikdy výslovně neodsoudila, udrží svůj proruský postoj. Hrozba prodloužení konfliktu však Peking vystrašila. Pokud by se totiž válka na Ukrajině měla protáhnout až na pět let, kvůli své rozsáhlé vojenské spolupráci s Ruskem by se dostal pod další tlak ze strany západních zemí. Již nyní přitom čínská ekonomika pociťuje dopad mezinárodních sankcí.

„Současné potíže čínské ekonomiky by se v případě dalšího utužení západních sankcí vůči Rusku, a tím nepřímo i proti Číně, jistě jen prohloubily “ píše Nikkei Asia a upozorňuje na to, že Číňané se po březnovém setkání obou prezidentů pokusili o mírové jednání přímo na Ukrajině.

V poslední době proto Putin nastolil novou rétoriku. Deník The New York Times nedávno připomněl, že minimálně od září se ruský vůdce snaží signalizovat, že je otevřený příměří. Avšak pod podmínkou, že si Rusko může ponechat území, která nyní okupuje.

Vzhledem k březnovým slovům, která odhalilo několik zdrojů obeznámených se situací, však zřejmě nelze brát záměry ruského vůdce o zastavení palby brány zcela vážně. Je totiž možné, že si Putin před březnovými volbami přeje pouze vytvořit iluzi, že směřuje k příměří. A nastolit takovou atmosféru, jež mu pomůže posílit vztahy se spojenci – například právě s Čínou, aby s ní mohl vytvořit silnou vojenskou alianci. Této myšlenky se totiž navzdory zdráhavosti Pekingu stále nevzdal. A v roce 2023 se protiamerické spojenectví obou velmocí dále prohloubilo.

Aliance Ruska a Číny jako nebývalá hrozba

„Je jasné, že oba státy se považují za vojenské partnery a že toto partnerství se prohlubuje, i když nejde o formální spojenectví v západním smyslu,“ řekl serveru Business Insider Jonathan Ward, generální ředitel poradenské společnosti Atlas Organisation.

Během posledních dvou let Rusko s Čínou uspořádalo společná námořní cvičení v Japonském moři a také jí předalo ponorkovou technologii, která by jí mohla poskytnout výhodu ve válce se spojenci USA v Tichomoří. Dále Rusko prodalo Číně proudové letouny Su-25, vrtulníky Mi-17 a systémy protivzdušné obrany S-400.

Ačkoli vůdci obou zemí nepodepsali formální vojenskou alianci, takové kroky by měly USA a jejich spojence velmi znepokojovat, píše Chels Michta v článku pro Centrum pro analýzu evropské politiky.

„Kompletní čínsko-ruská aliance by pro Spojené státy představovala hrozbu, která se nepodobá žádné jiné, které čelily od konce studené války,“ píše Michta.

Spojené státy jsou si této hrozby vědomy. Kongresová komise pro strategickou pozici USA v říjnu uvedla, že Američané nyní kvůli spolupráci Číny a Ruska čelí hrozbám „zásadně odlišným od všeho, co zažili v minulosti, dokonce i v nejtemnějších dnech studené války“. Komise proto vyzvala Pentagon, aby přehodnotil své plány a byl připraven na možnost války s Čínou a Ruskem současně.

Někteří experti zůstávají skeptičtí ke stabilitě rusko-čínské aliance. Poukazují například na dlouhodobé napětí mezi mocnostmi či na čínskou touhu udržet si silné obchodní vazby na západní trh. Přesto se podle nich musí USA připravit na hrozbu vojenského paktu mezi autoritářskými vůdci.

„Spojené státy stále dokážou zvládnout obě hrozby. Bude to však vyžadovat posílení spolupráce s evropskými spojenci, kteří jsou nyní svědky důsledků geopolitické koordinace Ruska a Číny při invazi na Ukrajinu,“ uzavřel Ward.