Vlajky na půl žerdi a lidský řetěz. Veteráni opět obsadili pláž Omaha...

Den D, 6. červen 1944, se stal jedním z klíčových okamžiků druhé světové války a přispěl ke konečné porážce nacistického Německa.

Na normandském pobřeží se scházejí vrcholní světoví politici a další osobnosti včetně britské královny Alžběty II., německé kancléřky Angely Merkelové či ruského prezidenta Vladimira Putina. Po společném obědě na zámku v Bénouville se státníci včetně českého prezidenta Miloše Zemana či nově zvoleného ukrajinského prezidenta Petra Porošenka přesunou na vyloďovací pláž Sword, kde za účasti veteránů zhlédnou částečnou rekonstrukci událostí z roku 1944 a pronesou projevy.

Dopoledne měli někteří lídři na programu dvoustranná jednání - nejvíce se vzhledem k napjaté situaci na Ukrajině čeká na výsledky schůzky Merkelové s Putinem, která začala krátce před polednem v Deauville.

Vzpomínkové akce začaly v Normandii už ve čtvrtek a dnes po půlnoci na ně navázala vigilie ve městě Bénouville, kde v noci na 6. června 1944 přistáli v kluzácích britští výsadkáři. Dobytí tamního mostu Pegasus bylo prvním hmatatelným úspěchem spojenecké operace.

Stovky místních obyvatel, pamětníků a dalších návštěvníků se za rozbřesku shromáždily na pláží Omaha. Veteráni i současní vojáci tam přesně v 06:30 SELČ stáli v pozoru a vzdávali hold těm, kteří tu před 70 lety jako první přistáli u francouzské pevniny, uvedla agentura AP. Vlajky přitom vlály na půl žerdi a přítomní posléze vytvořili na pláži lidský řetěz.

"Oddanost svobodě bude na těchto plážích otisklá navždy"

Další oficiální program byl naplánován na dnešní dopoledne. Francouzský prezident François Hollande po 09:00 SELČ dorazil do Caen, kde uctil 20.000 civilních obětí bitvy o Normandii. "Tento den, který začal chaosem a střelbou, skončil v krvi a slzách, v slzách bolesti i v slzách radosti po oněch 24 hodinách, které změnily svět a navždycky poznamenaly Normandii," řekl v projevu prezident.

Později Hollande odjel do obce Colleville-sur-Mer, kam na palubě helikoptéry dorazil i Obama. "Americká oddanost svobodě, rovnosti a volnosti, vnitřní důstojnosti každé lidské bytosti se krví otiskla do těchto pláží a zůstane v nich na věky," řekl americký prezident v projevu na místním hřbitově, který je místem posledního odpočinku 10.000 spojeneckých vojáků. "Přijeli jsme, abychom si připomněli, proč Amerika a její spojenci tolik obětovali pro přežití svobody ve chvíli, kdy byla nejohroženější," dodal.

Britský princ Charles společně s britským premiérem Davidem Cameronem a jeho francouzským protějškem Manuelem Vallsem mezitím vzdali hold padlým vojákům v katedrále v Bayeux a na tamním hřbitově, kde je pochováno 4000 příslušníků britských jednotek.

Největší vyloďovací operace ve vojenských dějinách z 6. června 1944 znamenala začátek osvobozování západní Evropy od nacismu. V Normandii tehdy přistálo celkem přes 150.000 mužů, z nichž do večera více než 3000 zahynuly. Na zdejších plážích se do konce července vylodilo celkem 1,5 milionu vojáků. Bitva o Normandii si k tomuto datu vyžádala přes 44.000 mrtvých na straně spojenců, 54.000 mrtvých v řadách Němců a 20.000 mrtvých mezi francouzským civilním obyvatelstvem.