Teploty v Severní Americe, Asii, na severu Afriky a ve Středozemí budou tento týden po delší dobu přesahovat 40 stupňů Celsia, uvedla Světová meteorologická organizace (WMO). Upozornila, že vlna veder tento týden zesílí, což způsobí i nárůst nočních teplot a může vést ke zvýšenému riziku srdečních infarktů a úmrtí. Rostou obavy, že horko vyvolá větší počet úmrtí.
V Itálii pracovníci Červeného kříže obvolávali starší lidi, zatímco v Portugalsku úřady na sociálních sítích varovaly lidi, aby nenechávali děti či domácí zvířata v zaparkovaných autech. Dobrovolníci v Řecku rozdávali pitnou vodu a ve Španělsku připomínali, aby se lidé chránili před vdechováním kouře z požárů.
V Římě bylo v úterý na řadě míst naměřeno přes 40,7 stupně, což byla dosavadní nejvyšší teplota v italské metropoli. Prakticky na celém území hlavního města se teploty pohybovaly mezi 39 a 41 stupni, maximum bylo 41,8 stupně Celsia. Vysoké teploty hlásí prakticky celá Itálie včetně podhůří Alp.
Ve 20 z 27 velkých měst bylo dnes vyhlášeno nejvyšší varování před horkem a ve středu by se měla přidat další města. Meteorologové nevylučují, že by mohl padnout teplotní rekord z loňského roku, kdy na Sicílii naměřili přes 48 stupňů.
Italské nemocnice v souvislosti s horkem hlásí nárůst počtu pacientů. Kvůli poruše klimatizace byl v úterý omezen provoz hlavního soudu v Římě. Kvůli vysokým teplotám je v Římě také stále akutnější problém se svozem komunálního odpadu, uvedla římská lékařská komora.
„Opakující se vysoké noční teploty jsou zvláště nebezpečné pro lidské zdraví, protože tělo není schopno se zotavit z přetrvávajícího tepla. To vede ke zvýšenému počtu případů srdečních infarktů a úmrtí,“ řekl novinářům v Ženevě John Nairn, který je expertem WMO na extrémní vedra.
„Vlny veder jsou skutečně neviditelným zabijákem,“ uvedl na brífinku v Ženevě Panu Saaristo z Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC). „Každé léto zde v Evropě zažíváme stále vyšší a vyšší teploty po delší časové úseky,“ dodal.
Teplotní rekordy jsou překonávány po celém světě a podle vědců existuje velká pravděpodobnost, že rok 2023 se zapíše jako nejteplejší rok od začátku měření, které sahá až do poloviny 19. století.
Jak uvedl Panu Saaristo z Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC), nejvíce ohrožení jsou kojenci, starší lidé a osoby trpící chronickými nemocemi.
Archeologické parky zkrátí otevírací dobu
V Řecku, kde se ve čtvrtek očekává příchod druhé vlny veder, hoří poblíž Atén již druhý den tři velké požáry. Tisíce lidí evakuovaných z pobřežních oblastí jižně od hlavního města se v úterý mohly vrátit do svých domovů poté, co se tamní požár podařilo hasičům dostat pod kontrolu. Lesní požáry severně a západně od Atén dosud lokalizovány nebyly.
Akropole a další archeologické parky v Řecku kvůli horkému počasí zkrátí svou odpolední otevírací dobu. Omezení bude platit nejméně od čtvrtka do neděle. V případě Akropole a dalších větších archeologických parků, které mají obvykle otevřeno do 20:00, bude provoz zkrácen do 16:00. Menší parky s otevírací dobou do 15:30 zavřou o dvě hodiny dříve.
Odborový svaz to odůvodňuje extrémními pracovními podmínky pro kustody parků kvůli očekávaným vysokým teplotám.
Na většině území Španělska platí výstraha před vysokými až extrémními vedry. Podle předpovědí by měly nejvyšší teploty dosahovat 43 stupňů v oblastech podél řeky Ebro na severovýchodě země a na ostrově Mallorca.
V Katalánsku poprvé naměřili přes 45 stupňů, shodují se celostátní i regionální meteorologická služba. Dosud teploty nevystoupaly nad 44 stupňů.
Podle expertů mohlo loni v důsledku veder zemřít více než 60 tisíc Evropanů, a to navzdory jednomu z nejlepších systémů včasného varování na světě.
Již v pondělí WMO uvedla, že vlna veder, která sužuje Středozemí, bude na některých místech pravděpodobně pokračovat do srpna.
Klimatické změny způsobené lidskou činností v důsledku spalování uhlí, ropy a zemního plynu způsobují, že se svět otepluje. Umocňuje je také přirozeně se vyskytující meteorologický jev El Niňo. Ten však začal teprve před několika měsíci a zatím se projevuje jen slabě. Jeho vrchol se neočekává dříve než v zimě.
Jihovýchod Francie ovlivňuje stejná vlna veder jako zbytek Středozemí. V sedmi departementech platí oranžová výstraha, kdy mají být lidé „velmi opatrní“ a ve středu v poledne se přidají další tři departementy. Teplotní rekord v úterý padl například na horské stanici Alpe d’Huez, kde v 1860 metrech nad mořem naměřili 29,5 stupně Celsia. V 1104 metrech nad mořem v Savojsku bylo dnes 36 stupňů, na Korsice naměřili přes 38 stupňů, píše AFP.
48,8 stupně je nový platný rekord pro Evropu
Světová meteorologická organizace v pondělí rovněž zpětně potvrdila nový rekord pro kontinentální Evropu, tedy 48,8 stupně Celsia, které byly naměřeny 11. srpna 2021 na Sicílii (čtěte zde). Předchozí rekord činil 48,0 stupně z Atén z 10. července 1977.
Organizace zároveň prověřuje další dvě naměřené teploty: 54,4 stupně z Death Valey v Kalifornii z 16. srpna 2020 a na témže místě 9. července 2021.
Světový rekord je pak 56,7 stupně, který naměřili,v červenci 1913 v americkém Údolí smrti. WMO nové rekordy v brzké době nevylučuje.
