Vyplývá to z výsledků průzkumů, které zadala různá slovenská média a jejichž výsledky byly postupně zveřejněny v úterý a během středy. Od čtvrtka, kdy v zemi začne moratorium na volební kampaň, nebude zveřejňování výsledků podobných sondáží už ze zákona možné.
Výsledky potvrdily dřívější vyjádření analytiků, že klíčový pro sestavení nové vlády po volbách bude patrně postoj strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) bývalého Ficova stranického kolegy Petera Pellegriniho. Hlas-SD, který vznikl v roce 2020 po odchodu Pellegriniho ze Směru-SD, je nyní třetí nejpopulárnější stranou s dvoucifernou podporou.
Průzkumy agentur však různě ukázaly počet stran, které by se mohly dostat do sněmovny. Křesla ve 150členném parlamentu by podle nich mohlo získat šest až devět stran a koalic.
Agentury Focus, Median-SK,Ipsos a SANEP, jejichž sondáže naznačily možné vítězství Směru-SD, naměřily této straně preference od 18 do 22,6 procenta a PS podporu od 16,1 do 19,8 procenta. Výraznější náskok Směru-SD před PS zaznamenala pouze agentura SANEP.
V průzkumu či modelu agentur AKO a NMS Market Research skončilo na prvním místě PS se ziskem 18 a 19,7 procenta, druhý Směr-SD s podporou 17,7 a 19,4 procenta.
Rostoucí podpora koalice kolem OLaNO
Některé průzkumy hlásily rostoucí podporu také koalici kolem nyní nejsilnějšího parlamentního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) bývalého premiéra Igora Matoviče. Podle modelu agentury Median-SK a průzkumu SANEP by tato koalice naopak nezískala potřebných sedm procent hlasů pro zisk křesel ve sněmovně. Samostatně kandidujícím stranám postačuje ve volbách dosáhnout pětiprocentního výsledku, aby vstoupily do parlamentu.
Nad pětiprocentním volebním prahem skončily v průzkumech a modelech také populistické hnutí Republika, dále liberální strana Svoboda a Solidarita, neparlamentní Křesťanskodemokratické hnutí a podle většiny sondáží rovněž nacionalistická Slovenská národní strana (SNS).
Směr-SD, Republiku a SNS spojuje odmítavý postoj vůči vojenské pomoci Ukrajině, která se brání ruské vojenské agresi, a vůči protiruským sankcím.
Z poloviny výsledků vyplynulo, že z parlamentu by vypadlo hnutí Jsme rodina. V dalších třech průzkumech byly preference hnutí těsně nad pěti procenty. Šéf Jsme rodina a nynější předseda sněmovny Boris Kollár v kampani čelil kritice některých svých bývalých partnerek, které ho nařkly z násilí, nátlaku či nezájmu o společné děti. Kollár má více než deset potomků s několika ženami.
V některých průzkumech se kolem čtyřprocentní hranice popularity pohybovala strana Demokraté, do které letos v březnu přestoupili z OLaNO například tehdejší premiér Eduard Heger a ministr obrany Jaroslav Naď. Hegerovu vládu v polovině května vystřídal úřednický kabinet ekonoma Ľudovíta Ódora.
