Lidovky.cz: Byla hlavním tématem voleb rostoucí kriminalita ve švédských městech?
Ano, jde o komplexní problém některých fakticky odloučených sídlišť ve velkých i středně velkých městech. Avšak návrhy hlavních stran, jak to řešit, se už tolik neliší. Hlavně sociální demokraté se do značné míry přiblížili postojům pravice, podobně jak se to stalo u migrace. Samozřejmě, pravicoví Švédští demokraté (SD) to formulují tvrději, ale ve své podstatě i ostatní velké strany, konzervativci a sociální demokraté chtějí něco velmi podobného.
Lidovky.cz: O jaké návrhy pro boj s kriminalitou šlo?
Především o požadavek na vyšší tresty. Řadu let platilo, že mladiství mohli počítat s nižšími sazbami, stejně tak i plnoletí, kterým ale ještě nebylo dvacet let. To se zrušilo. Strany chtějí nabídnout nižší tresty těm, kteří se rozhodnou spolupracovat s policií. Uvažuje se i o možnosti anonymního svědčení před soudem.
A samozřejmě, nejviditelnějším opatřením je zvýšení počtu policistů...
Švédsko mění své zákony, aby vyhovělo Turecku. Krok vpřed, tvrdí Stoltenberg |
Lidovky.cz: Jakou roli v kampani hrálo, že se Švédsko po dvou stech letech vzdalo neutrality a podalo si přihlášku do NATO?
Překvapivě malou. Na dálku jsem sledoval pár televizních debat a nečekal jsem, že se tak málo mluvilo o současné situaci v Evropě a válce. Jedním z důvodů je, že v otázce bezpečnosti mají skoro všechny strany shodný názor. Některá menší uskupení vstup do NATO odmítají, ale nechtějí to ofenzívně prosazovat, protože nemají žádnou alternativu.
Jediné, co občas zaznělo, byly požadavky Turecka, jimiž jeho vláda podmiňuje souhlas se vstupem Švédska do Aliance. Hlavně Levicová strana a Zelení kritizovali vládu za přílišné ústupky Turecku.
Lidovky.cz: Podle všeho si ve volbách výrazně polepšili pravicoví Švédští demokraté. Kdo je volí?
Většinou jde o muže, což je hodně charakteristické. Pak jsou mezi nimi často tradiční voliči sociálních demokratů, kteří jsou z nějakých důvodů nespokojeni s vývojem země. Ale volí je i bývalí podporovatelé konzervativců. Určitě to nejsou extremisté či vyholené lebky. Strana prošla velkým vývojem. Její kořeny sice skutečně sahají do neonacistické scény 80. a 90. let, avšak od té doby se hodně očistila. Současné vedení do strany přišlo později, takže s tím nemá nic společného.
Vnitřně má velmi přísně nastaveno, co její zástupci smějí, nebo nesmějí veřejně říci, takže v důsledku toho strana vystupuje jako normální pravicová strana. Když posloucháte jejího předsedu Jimmieho Akessona, nemáte pocit, že posloucháte nějakého radikála, i když jeho rétorika je občas ostřejší. Jejich problémem je skutečně minulost některých zakladatelů.
Lidovky.cz: Jedná se o stranu jednoho muže?
Akesson má kolem sebe pár lidí, kteří tvoří širší vedení a hodně se snaží, aby mělo více tváří. Na straně druhé, pokud se podíváme na preference voličů, vidíme, že ji volí právě kvůli němu. Takže, pokud by ji nevedl, kdoví jak by se SD dařilo. Někteří lidé z jeho okolí občas veřejně řeknou něco, za což se pak musejí omlouvat. Nevím ale, jestli to není nějaká vědomá strategie, aby dokázali přilákat radikálně smyšlející voliče.
Lidovky.cz: Co by se změnilo, pokud by Švédsku vládla pravice?
Něco ano, ale zároveň už současná vláda v mnoha oblastech výrazně přehodnotila dosavadní politiku. Nejpravděpodobnější vládou je kabinet vedený konzervativci, jejíž součástí by byli liberálové a křesťanští demokraté. SD by pravděpodobně přímo ve vládě nebyli a pouze ji podporovali. Asi by nastal tvrdší postup vůči organizované kriminalitě, možná i ke snížení některých daní. U zahraniční politiky žádné velké změny neočekávám. SD sice jsou euroskeptici, ale zároveň jsou konzervativci a liberálové ve Švédsku tradičně nejvíc proevropští.
