Podle agentury Reuters to oznámila také volební komise. Jde ale o neoficiální výsledek, protože zatím stále není jasno, zda Mušaraf měl právo kandidovat. Nejvyšší soud se touto otázkou začne zabývat 17. října a do té doby nebude oficiální výsledek zveřejněn. Podle současné ústavy nesmí být kandidátem na prezidenta velitel armády, což Mušaraf stále je, i když je připraven se funkce vzdát.
Kromě Mušarafa se o prezidentské křeslo ucházeli bývalý člen nejvyššího soudu Vadžihuddín Ahmad a Makhdúm Amín Fahím, který vede opoziční Pákistánskou lidovou stranu (PPP) v nepřítomnosti její předsedkyně Bénazír Bhuttové, jež je v exilu.
Dnes mohlo hlasy odevzdat přes 1100 poslanců obou komor federálního parlamentu a čtyř provinčních shromáždění. Téměř 200 poslanců volby bojkotovalo, protože Mušarafovu kandidaturu považují za neoprávněnou. Podle agentury Reuters bylo v obou komorách federálního parlamentu pro Mušarafa odevzdáno 252 z 257 sečtených hlasů; Ahmad získal jenom dva hlasy. Dosavadní prezident má většinu také ve třech ze čtyř provinčních shromáždění; ve čtvrtém ještě sčítání neskončilo.
Mušarafův současný mandát vyprší 15. listopadu. Do té doby chce složit funkci velitele armády a stát se civilním prezidentem. Pákistán vede od nekrvavého puče v roce 1999 a je považován za významného spojence USA v boji proti terorismu. Jeho příští mandát bude pětiletý.
